Žákova hora ve Žďárských vrších se chlubí zachovalým pralesem uprostřed republiky

29. říjen 2014
Česko – země neznámá

Žákova hora na Vysočině není nejvyšším kopcem Žďárských vrchů, ani odtud není žádný pěkný rozhled. A při pohledu z dálky na centrální masiv Žďárských vrchů jenom stěží poznáte, kdeže se to mezi hustými lesy ukrývá vrchol s nadmořskou výškou 810 metrů. Přesto je Žákova hora pro místní obyvatele i pro turisty bájným místem.

Vrchol Žákovy hory leží na trase červené turistické značky, na kterou je nejlepší vykročit v obci Cikháj. Dobrými výchozími body jsou také vesnice Herálec a Fryšava - obě s přídomkem pod Žákovou horou.

Husté lesy Žďárských vrchů poskytují v letním období svěží vzduch a také klid. V zimně pro změnu chrání před silným větrem. Návštěvník si tak může vychutnávat romantiku takřka nedotčené přírody v každém ročním období.

Prales je útočištěm vzácných druhů rostlin a živočichů

Žákova hora a její okolí o celkové rozloze skoro čtyřiceti hektarů je od roku 1933 chráněným územím. Hlavní zásluhu na tom má rodina Kinských. Národní přírodní rezervace je ukázkou původního lesu, který směle můžeme nazvat pralesem.

Žákova hora je zajímavá i díky tomu, že leží na hlavním evropském rozvodí. Na jejím úbočí, ve Stříbrné studánce, je jeden z pramenů řeky Svratky a nedaleko odsud je místo nazvané U sražené vody. Jedná se o umělý kanál se stavidlem, kterým je možné pouštět vodu buď do řeky Svratky a dále do Černého moře nebo do Stržského potoka a následně do moře Severního.

Vysočina - CHKO Žďárské vrchy

Národní přírodní rezervace Žákova hora je také útočištěm mnoha ohrožených druhů rostlin a živočichů. Ornitologové tu napočítali na padesát druhů ptáků, z nichž jedenáct je zákonem chráněných a osm zařadili mezi evropsky významné druhy. Pralesovité prostředí skýtá také výborné podmínky pro život stovek druhů hub.

Možná bychom se měli zastavit i u samotného názvu hory - Žákova. Podle jedné z pověstí chodili do zdejších lesů rádi odpočívat žáci z cisterciánského kláštera ve Žďáře nad Sázavou. Na Žákově hoře pak měla být dokonce i kuželna se zlatými kuželkami. Ta se prý jednoho dne propadla i s pokladem do země a dodnes ji nikdo nenašel.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d12868.76426723975!2d15.987720377819862!3d49.659262641313575!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0000000000000000%3A0x88af228b67baebc7!2zxb3DoWtvdmEgaG9yYQ!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1414573291998" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Petr Hladík
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.