Za zrodem znojemských okurek stojí opat Šebestián. Postupně si je zamiloval celý svět
Nebýt opata Šebestiána Freytaga z Čepiroh, možná by žádná znojemská okurka nikdy nebyla. Díky němu jí můžeme vystavit rodný list. Rok narození: 1572, místo: klášter ve Znojmě-Louce.
Tehdy zmíněný opat tamního premonstrátského kláštera dovezl ze statků v Uhrách semena planě rostoucí okurky. Těžko říct, jestli chtěl obohatit klášterní jídelníček, nebo podlehl dobové víře, že okurky mají nevídanou léčivou moc a jsou účinným lékem proti moru!
Okurkám se v mnišské zahrádce skvěle dařilo. Znojemsko má totiž pro pěstování okurek ideální půdní a klimatické podmínky. A tak se brzy začaly pěstovat i mimo klášterní zdi.
Dlouho byly jídlem chudých a potravou dobytka. Vznešeným jazýčkům nechutnaly, protože byly hořké. To se lidé snažili přerazit kořením, hlavně koprem. S rozvojem pěstování okurek rostla také potřeba prodloužit jejich trvanlivost. A tak se začaly nakládat do soli a octa a nejprve v putnách, později ve skleněných lahvích rozvážet po okolních trzích.
Počátkem minulého století se do znojemských okurek zamiloval celý svět – vozily se i do Austrálie, Ameriky nebo Indie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
