Za Pilátem na zámek, do žaláře za Ježíšem. Ve Vrchlabí hrávalo pašijové hry celé město

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Za nejrůznějšími velikonočními zvyky, pověrami i úslovími (ilustrační foto)

V Čechách bývaly pašijové hry velmi výpravné. Například krkonošské Vrchlabí se ještě v půli 18. století měnilo na Velikonoce v biblický Jeruzalém. Pašijové hry tam celý Svatý týden hráli všichni obyvatelé. Na podrobnosti se historika Krkonošského muzea Jiřího Loudy zeptala redaktorka Eliška Pilařová.

„Pašijové hry, to byla skutečně velká událost. Nejslavnější byly ty, které se ve Vrchlabí konaly na konci 18. století. Role obsazoval pan děkan lidem doslova na tělo. Takže například Piláta Pontského hrála tehdy nejvýše postavená světská osoba, což byl ředitel panství. Velekněze Kaifáše hrál pan děkan sám," přiblížil Jiří Louda s tím, že roli Ježíše pro změnu zastával nejchudší švec. Ten býval za svou týdenní, fyzicky náročnou roli finančně odměněn.

Divadelní představení o posledních dnech a okamžicích života Ježíše Krista hrávalo v tu dobu ve Vrchlabí celé město. Například za Pilátem Pontským se chodilo na tamní zámek, Ježíš byl uvězněn ve skutečném žaláři.

„Pašijové hry, jak se zachovaly dodnes, tak se většinou hrají během odpoledne, ale tady tím žilo město celý týden. Na Květnou neděli vjížděl Ježíš do města na oslátku, vrchlabští občané se převlékli za Židy a celý týden se jako Židé chovali. Napřed Ježíše vítali a dávali mu květy. Po zatčení mu spílali a divadelně ho až lynčovali," doplnil Jiří Louda.

S velkolepými pašijemi ve Vrchlabí skoncoval až panovník Josef II., protože ve městě se celý týden nepracovalo. „Je to skutečně tak, přeci jen Josef II. už byl představitelem úplně jiného myšlení a i prožívání náboženství zážitkem a citem vnímal jako ztrátu času," vysvětlil krkonošský historik.

autoři: Eliška Pilařová , reČRoL | zdroj: Český rozhlas Hradec Králové
Spustit audio

Související