Za 2. světové války se v Semilech opravovaly motory pro Messerschmitty. V tamním muzeu o tom přednášel německý badatel
Bývalá Schmidtova továrna v semilských Řekách, dnes Fabrika 1861, byla za druhé světové války pobočkou firmy Zittwerke, která vyráběla tehdejší převratnou novinku – proudové motory. Co se s motory dělo v Semilech, přijel do tamního muzea přiblížit profesor Jos Tomlow z Vysoké školy Zittau/Görlitz.
Německý badatel se zabývá především žitavskou Zittwerke, jeho spolupráce se semilským historikem Tomášem Chvátalem byla oboustranně přínosná.
Opravna motorů v Semilech
„Díky té návštěvě jsem mohl vidět, jak velká ta výroba a ta firma Junkers byla. Co se odehrávalo v Semilech, bylo velmi důležité pro to, aby letadla Messerschmitt 262, což byla hlavní letadla, která byla poháněná těmi proudovými motory Junkers, aby se vůbec mohla pohybovat, aby mohla fungovat. A to, co jsem do té doby nevěděl, co jsem se dozvěděl díky knize a rozhovorům s Tomášem Chvátalem, bylo, že v Semilech byl hlavní provoz na opravu těchto motorů Jumo 004. Protože už po 25 letových hodinách musel být motor vyjmut z letadla a musel jít na generální opravu, aby mohl být dál použit,“ přiblížil Jos Tomlow.
Tajná německá technologie
Proudové motory Junkers Jumo 004 byly podle Tomáše Chvátala také jedna z utajovaných německých technologií, i když byly méně utajované než třeba rakety V-2. „Znamenaly opravdu převrat. Messerschmitty 262 dokázaly vyvinout rychlost o 200 km v hodině větší, než jakákoliv stíhačka, která se pohybovala na spojenecké straně. A to byla ohromná výhoda. Když Messerschmitt letěl někde dělat průzkumníka nad frontou, tak ho bylo velmi těžké sestřelit,“ vysvětlil semilský badatel.
Protektorát bezpečnější než Říše
A proč se motory Juno 004 opravovaly zrovna v Semilech, a ne v Žitavě, kde se vyráběly a byly tam i potřebné součástky? „Žitava se v průběhu času taky dostávala do bombardování. V samotné Říši, v Německu, existovaly ohromné problémy s železniční dopravou, protože ta síť byla bombardována. Ta infrastruktura byla masivně narušována, bombardovala se třeba nádraží, sklady uhlí a tak dále. A Semily, co se týče drážního spojení, kromě toho, že jsou i v Protektorátu, tak jsou i velmi dobře dosažitelné ze Žitavy. A zároveň politika Junkersu byla oddělit ty dvě věci - produkci těch motorů a renovaci,“ vysvětlil profesor Tomlow.
2. světová válka v semilském muzeu
Opravám proudových motorů za války v Semilech se věnuje i část výstavy Svědkové války promlouvají. Ta bude v semilském muzeu přístupná až do 22. června. Další tematická přednáška na téma druhé světové války tam proběhne 20. května pod názvem Odbojová činnost Františka Hyšky.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Jiřikovský chtěl od státu potvrzení, že jsou bitcoiny v pořádku. Teď se musí bát o život, míní Týc
-
Čeští fotbalisté na favorita nestačili, první zápas skupiny na Euru do 21 let s Anglií prohráli 1:3
-
Evropa bezemisní zdroje potřebuje. Každé zdržení ohrožuje naši ekonomickou bezpečnost, míní Síkela
-
Všude kouř a trosky, medici skákali z oken. Očití svědci popsali pád letadla na ubytovnu v Indii