Výstava v Jilemnici přiblíží zajímavě historii české literatury i osobnost autora Petrolejových lamp
Za historií Matice české se ohlíží unikátní výstava, která dnes začíná v Krkonošském muzeu na zámku v Jilemnici. Matice česká vznikla roku 1831 z iniciativy historika Františka Palackého a skupiny vlastenců. Ti usilovali o povznesení českého jazyka a literatury a o lepší podmínky pro vydávání českých knih.
Za historií Matice české se ohlíží unikátní výstava, která dnes začíná v Krkonošském muzeu na zámku v Jilemnici. Matice česká vznikla roku 1831 z iniciativy historika Františka Palackého a skupiny vlastenců. Ti usilovali o povznesení českého jazyka a literatury a o lepší podmínky pro vydávání českých knih.
Ředitel muzea Jan Luštinec prozrazuje, proč se právě v Jilemnici rozhodli výstavu uspořádat: „Tento zámek byl v majetku Jana Nepomuka Františka hraběte Harracha, to byl kurátor Matice české, dokonce to jeho funkční období bylo nejdelší v celých dějinách Matice české. Byl hlavně vynikajícím organizátorem, ale taky (dnes by se řeklo sponzorem), tehdy ale mecenášem. Takže ta jeho stopa na půdě Matice české a taky Národního muzea je veliká. Když použiji nadsázku, tak se zapsal do její historie zlatým písmem.“
Na výstavě v jilemnickém zámku si mohou návštěvníci připomenout kromě spoluzakladatele Matice české Františka Palackého řadu dalších osobností.
„Například Pavla Josefa Šafaříka, Jana Evangelistu Purkyně, Boženu Němcovou. A mimochodem nedávno vydala Matice česká velice krásný titul Josef Němec -neobyčejný muž neobyčejné ženy,“ naráží Jan Luštinec na skutečnost, že Matice česká patří i do současnosti.
Stejně jako spisovatel Jaroslav Havlíček, který se v Jilemnici v roce 1896 narodil. Jeho romány Neviditelný, Petrolejové lampy nebo Helimadoe se stále vydávají a lidé je taky znají z filmů. Teď má tento spisovatel na svém rodném domě v Dolení ulici v Jilemnici nově pamětní desku. Opečovávat ji bude jiný slavný jilemnický rodák, běžec na lyžích, Stanislav Henych, který dům koupil.
„Byla to vlastně ruina. Abychom mu vrátili původní ráz, museli jsme sehnat kvalitního štukatéra, aby nám udělal ty původní růžice pod okny, na rozích lvy a ve spolupráci s architektem Holubem jsme udělali půlkruhovou přístavbu tak ,aby to zapadlo do Podkrkonoší.“
Jan Luštinec se při odhalování pamětní desky vrátil do svých dětských let, kdy v tehdy nájemním domě s rodiči bydlel.
„Pamatuji si ty úžasné rozvrzané schody, nejrůznější zákoutí, barevně prosklené katry, takové přepážky v domě, které tak na Havlíčka působily a umím si představit, že ten velmi členitý dům na dítě zapůsobil velmi tajemně. Zvlášť, když se tam kdysi opravdu žilo při svíčkách a za světla petrolejových lamp. To bylo mé první bezděčné setkání s atmosférou tvorby Jaroslava Havlíčka.“
Jeho romány dobře znají i studenti místního gymnázia, kde dřív byla škola, kam Havlíček chodil. Petra Škvorová si ho spolu s dalším i spolužáky vybrala jaké téma maturitní práce. Nejvíc rozebírali román Helimadoe.
„To je docela vděčná téma, protože jsme mohli lokalizovat i to, co se dělo u nás v Jilemnici. Bylo zajímavé nalézt jednotlivá místa, představit si, jak vypadala, když tam procházeli hrdinové Havlíčkových románů v dobovém oblečení, po promenádách… Muselo to být krásné,“ dodává Petra, která nechyběla u odhalení pamětní desky Jaroslavu Havlíčkovi na jeho rodném domě v Dolení ulici.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
USA podepsaly memorandum s Koreou o spolupráci v jádru. Mohl by se tak posunout spor o Dukovany
-
ONLINE: Na východě USA začaly volby. Washingtonské podniky barikádují výlohy kvůli obavám z nepokojů
-
Harrisová začala kariéru v americkém Oaklandu. I zde ale panují rozdílné názory o prezidentské volbě
-
Jak se posunout v inovacích? Třeba víc platit za patenty než za vědecké články, říká šéf ABB Lukáš