Vyrušit netopýra ze zimního spánku? Může to pro něj být i smrtelné, míní chiropterolog

Netopýři hledají ve sklepení hradu úkryt přes zimu|foto:Jana Pšeničková, Český rozhlas

Na Kosti je jedna z nejpočetnějších kolonií vrápence malého, letos tu ochranáři napočítali přes 350 těchto savců. Na rozdíl od jiných druhů se vrápenec malý při spánku celý zabalí do blan tak, že mu je stěží vidět čumák. „Ostatní netopýři mají složené blány vedle těla a je jim vidět srst i hlava,“ upozornil jeden z ochranářů, který se do sčítání zapojil. Právě vrápenec malý patří mezi teplomilné netopýry, i proto si oblíbil prostory bývalého pivovaru. V jeho sklepení, kde je chladněji, ochranáři doufali, že objeví i jiné druhy, kterým nevadí větší zima. A měli štěstí. „Tohle je austriacus neboli netopýr dlouhouchý, jeden z nejvzácnějších netopýrů,“ ukazuje chiropterolog Daniel Horáček z Českého svazu ochránců přírody na malé zvířátko, které visí zadrápnuté na zdi asi 3 metry nad zemí. Ve sklepení podle něj bývá víc druhů, letos tu chybí třeba netopýr černý.

8 gramů vážící netopýr za den spořádá 4 gramy hmyzu. Kdyby to nedělal, za chvíli nemáme co jíst.
Daniel Horáček, chiropterolog

Hluboký zimní spánek není netopýr schopen vydržet celých 6 měsíců v kuse. Jednou až dvakrát se proto přirozeně probudí, prolétne se a zase zavěsí. Jinak by došlo ke strnulosti svalů. Po celou dobu je schopen vydržet bez jídla, předtím si udělá dostatečné tukové zásoby. Problém je, když je ze spánku vyrušený. Při probuzení přijde o živiny, které mu stačí na 14 dní zimování, pokud je rušený opakovaně, může to pro něj být i smrtelné. I proto probíhá sčítání vždy jen jednou za zimu a ochranáři se pohybují co nejopatrněji, aby zvířata neprobudili.

Vrápenec malý při zimním spánku celý zabalí do blan|foto:Jana Pšeničková, Český rozhlas

Podle Horáčka jsou pro nás netopýři důležití, stejně jako včely. „Je to jediný predátor nočního létajícího hmyzu. 8 gramů vážící netopýr dokáže za den spořádat 4 gramy hmyzu. Kdyby ho nelovili, tak bychom za chvíli neměli co jíst, protože hmyz by všechno spořádal. A navíc, mají netopýři obrovskou imunitu vůči virům, mnohonásobně vyšší, než my. Systém jejich imunity by mohl být do budoucna řešením léků pro lidstvo,“ dodává chiropterolog Horáček. Běžně mají v sobě netopýři 3 až 4 viry, které by člověka zabily, pro samotná zvířata jsou ale zanedbatelné.

Zda byli netopýři i původci nemoci covid–19, která sužuje bezmála rok téměř celý svět, to nedokáže s určitostí potvrdit. Pravděpodobnost je ale prý velká, i když podle něj mohlo dojít k přenosu spíše přes prostředníka. „V čínských jeskyních žijí hadi, pro které jsou netopýři hlavní potravou, a největší pocta v Číně je, když vám dají sníst syrové hadí srdce. Takže se mezi lidi mohl dostat virus právě touto cestou, pokud tedy nešlo o nepovedený výzkum,“ domnívá se Horáček.

Čtěte také

Jak se daří netopýrům? V Loukově je počítají

Sčítání netopýrů umožňuje ochráncům sledovat, jak se populace jednotlivých druhů mění. A z dat, která po léta shromažďují, třeba vyplývá, že teplomilné druhy reagují na globální oteplování a stěhují se na sever do chladnějších oblastí. „ Netopýr je bioindikátor kvality životního prostředí, můžeme na něm zaznamenat, že se děje něco špatného. Velký problém je třeba používání chemikálií na hubení hmyzu v zemědělství. Začínají ho zase více používat velké podniky a z těch letních sčítání už nám vyplynulo, že to populace netopýrů ovlivnilo. Obávám se, že do budoucna bude zle,“ dodává chiropterolog Daniel Horáček. Kromě člověka jsou pro netopýry nebezpečné hlavně kočky, kuny, které je zabíjejí i pro zábavu a sovy.