Výročí Sametové revoluce: Listopadové události v Libereckém kraji
Symbol sametové revoluce v Liberci: Koncert Karla Kryla na výstavišti
Jedním z nejsilnějších momentů Sametové revoluce vůbec byl návrat Karla Kryla do země a jeho několik spontánních veřejných vystoupení a narychlo připravených koncertů. Jeho první mimopražský koncert po návratu z emigrace se uskutečnil 6. prosince v Liberci.
Na internetu lze najít celou řadu snímků prosincových vystoupení Karla Kryla. Málokdo tuší, že celá řada z nich je pořízena z jeho libereckého vystoupení 6. prosince 1989. Karel Kryl v modré košili a kožené vestě spontánně promlouvající k nadšenému publiku v pavilonu A, kulturním sále libereckého výstaviště, patří k nejsilnějším obrazům sametové revoluce v Liberci.
Podle vzpomínek pamětníků původně Karel Kryl nechtěl vůbec veřejně vystupovat. Byl do země, která procházela bouřlivou společenskou a politickou proměnou, vpuštěn (tehdy ještě komunistickými orgány) „pouze” na pohřeb své matky. Napoprvé tak nevyslyšel ani přímluvu svého dávného známého, docenta Jana Skrbka, mluvčího stávkového výboru tehdejší Vysoké Školy strojní a textilní. Jak uslyšíte v našem rozhlasovém příspěvku, nakonec se přece jen nechal tehdejšími stávkujícími studenty k vystoupení v Liberci přemluvit.
Související
-
Listopad 1989: podívejte se na unikátní historické filmové záběry z demonstrace v Liberci
Snímek z demonstrace v Liberci dne 22. listopadu 1989. Možná se v něm najdete.
-
Cestujte zpátky v čase – posaďte se v obýváku z roku 1989
Výstava Sametová revoluce v Semilech připomíná revoluční období listopadu před 30 lety.
-
Kultura pod Ještědem v Sametu: poslechněte si sváteční vydání s autentickými zvuky z roku 1989
Okupační stávka v Šaldově divadle, plné náměstí před radnicí a koncert Karla Kryla na výstavišti jako nejsilnější momenty Sametové revoluce v Liberci.
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…
Jan Pokorný, moderátor
Tulák po hvězdách
Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.
