Vypěstujte si antivirotikum právenku. Bylina regeneruje i játra

28. leden 2023

Právenka latnatá, jinak měkýn latnatý, latinsky Andrographis paniculata, se pro své účinky po staletí pěstuje především v jižní a jihovýchodní Asii. Dobré jméno si ale tato bylinka získala také v jiných částech světa. Na zahrádce ji můžete mít i vy.

„Léta objednávám semínka z Kanady u jedné specializované firmy na bylinky. U téhle léčivky bylo červeně napsáno, že je významným antivirotikem a zároveň výborná na játra. Takže jsem objednala semínka. Od té doby právenku latnatou pěstujeme,“ vzpomíná na své první setkání s A. paniculata Štěpánka Janoutová, bylinkářka a farmářka ze Sedlecka na Rokycansku.

Bylinka nejen jí osobně už posloužila při chřipce a covidu-19. Lidé chválí také účinky na zlepšení funkce jater. „Právenka latnatá dokonce regeneruje játra, třeba po různých poškozeních i alkoholem nebo nějakými otravami, ale také špatným způsobem života. Osvědčila se při ztučnělých játrech,“ vyzdvihuje pozitiva léčivky bylinkářka.

Je lepší letničkou než pokojovkou. Chutnat vám nebude

Pro mnohé je nevýhodou hořká chuť právenky. „Když ji manžel drtí na prášek, už zdálky to poznám,“ říká Štěpánka Janoutová, „jemné částečky se uvolňují do vzduchu, a jenom tím, že je vdechuji, mám hořko v puse.“ Vypít čaj z této bylinky proto nedokáže každý, další možností je užívat kapsle s práškem nebo tinkturu.

Přes zimu je možné pěstovat právenku latnatou jako pokojovku na světlém místě v místnosti s teplotou kolem 15 °C. Podle sedlecké farmářky je ale nejjednodušší mít ji jen jako letničku: „Semínka vysejeme koncem února, necháme naklíčit, přepikýrujeme. V květnu, když už jsou sazeničky větší, je dáváme ven, buď do skleníku, nebo někam na stinné teplé místo, potřebují hodně vlhka. Na podzim otrháme zralé hnědé lusky, necháme je sušit, ony puknou a vysypou se z nich semínka.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.