Vodní elektrárna Dlouhé stráně je jedním z turistických magnetů Jeseníků

22. červenec 2022

Jedním z novodobých divů Česka je i podle názoru různých anket poměrně nové technické dílo v Jeseníkách. Unikátní stavba přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně se stala nejen důležitým prvkem stabilizace elektrické přenosové soustavy, ale také vyhledávaným turistickým lákadlem.

Počátky záměru stavby přečerpávací vodní elektrárny v Československu sahají až do šedesátých let. Tehdy byly hledány vhodné lokality nejen v Jeseníkách (vytipováno bylo více míst), ale také třeba v Beskydech a v dalších pohořích. Nakonec byl jako nejvhodnější vybrán prostor údolí řeky Divoké Desné a nad ním se do výšky 1.350 metrů tyčící plochý vrchol Dlouhé stráně.

Stavba byla zahájena 11. května roku 1978 s omezeným finančním rozpočtem 300 miliónů korun. Právě pro nedostatek prostředků se dostala rychle do útlumu a stavební práce byly na téměř deset let zastaveny. Díky tomu ale vzniknul prostor k přepracování původního projektu. Nově bylo rozhodnuto, že do podzemí Jeseníků budou nainstalovány reverzní soustrojí o výkonu dvakrát 325 MW. To je pro představu desetina výkonu, který spotřebuje v létě celá Česká republika.

Havárie turbíny stavbu prodloužila o dva roky

Stavba byla obnovena v roce 1987. Během budování se vylámalo 290 tisíc kubíků horniny, přemístilo se celkem 3.100.000 kubíků zeminy a sypaniny. Spotřeba betonu dosáhla 175 tisíc kubíků. Původně se předpokládalo, že dílo bude dokončeno v roce 1994. Při zkouškách však došlo k vážné havárii turbíny a tato událost spuštění elektrárny o dva roky pozdržela.

Strojovna elektrárny je celá vytesaná v útrobách hory

Přestože stavba byla velkým zásahem do jesenické krajiny, samotná elektrárna byla vybudována co nejšetrněji. Většina objektů vlastního provozu je ukryta v podzemí. V úbočí hory byla vyhloubena umělá jeskyně o velikosti několika fotbalových hřišť, kde je umístěna strojovna, technologické zázemí a většina provozních prostorů. Také přivaděč, vedoucí vodu k horní nádrži je schovaný pod zemí.

Samotná horní nádrž je doslova unikátní dílo. Její délka přes 700 metrů, šířka 300 metrů a hloubka 30 metrů je sama o sobě ohromující. Představíme-li si, že toto dílo vzniklo v místech, kde panuje zima osm měsíců v roce, nelze se divit, že turisté považují tuto stavbu za jednu z nejpozoruhodnějších u nás.

Parametry elektrárny jsou ohromující

Obdivuhodné jsou i její technické parametry. Instalovaný celkový výkon 650 MW řadí zdejší elektrárnu mezi největší v Evropě. Tvoří ji dvě nádrže, propojené soustavou dvou potrubí o průměru 3,6 metru. Oba přivaděče směřují z horní nádrže ke dvěma Francisovým turbínám a každý z nich měří 1500 metrů. Horní nádrž pojme až 2.720 kubíků vody.

Pohled z hráze dolní přehrady

Nejdůležitější je ale funkce elektrárny pro rozvodnou soustavu. Zejména v době masívního nástupu alternativních zdrojů elektrické energie je soustava schopna regulovat náhlé výpadky těchto zdrojů nebo naopak uchovávat přebytek energie, která je těmito zdroji vyrobena. Zajišťuje však také stabilizaci sítě i při haváriích v tradičních elektrárnách kdy je potřeba rychle reagovat na náhlé odstávky velkých producentů proudu.

Elektrárnu Dlouhé stráně lze navštívit v rámci exkurzí, které je ale nutné domluvit si předem. Zájem totiž výrazně převyšuje kapacitu. K horní nádrži elektrárny, od které je mimochodem úchvatný výhled nejen do údolí, ale také na velkou část hřebene Jeseníků a navíc Králického Sněžníku, je možné dojít pěšky, nebo dojet na kole. Od roku 2010 jezdí na nedaleký vrchol Medvědí hory lanovka, která návštěvu umožňuje i méně zdatným turistům.

Spustit audio

O soutěži

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.