Vláhu stromům udrží mulčování. Při velkém suchu pak pomůže kapková závlaha
Suchá léta se už stávají normou, tropických dnů přibývá, ale my přesto chceme na našich zahrádkách sklidit dobrou úrodu. Jak pomoci například ovocným stromům, aby jim jablka suchem neopadala? Zkušení sadaři vědí, jak na to.
Na suché a horké léto je třeba myslet už na jaře. „Abychom zachránili vodu v půdě, je nejlepší mulčování,“ říká sadař z Telče na Vysočině Ladislav Dufek. Jako mulč nejčastěji používá větve, které štěpkuje po prořezávání stromů. V létě pak přidává posekanou trávu. Vhodné jsou i piliny. „Posekané trávy maximálně pět centimetrů, jinak hnije,“ radí.
Když přijdou letní horka a mulč už nestačí, je třeba stromům vodu přidávat. „Klasika je konev nebo zalévání pomocí hadice,“ říká sadař s tím, že na jeden metr čtvrteční je třeba nalít třicet litrů vody. „Zalévat stačí jednou za týden nebo za čtrnáct dnů, ne to cmrndat každý den,“ dodává. Ladislav Dufek už také roky používá kapkovou závlahu. Je to v podstatě hadice s dírkami. Voda do ní teče ze sudu s dešťovou vodou, který musí být v alespoň metrové výšce. Důležitý je i filtr na výstupu ze sudu, aby se hadice neucpávala. „Má to tu výhodu, že spotřebujete půlku vody než na normální zalévání,“ dodává sadař.
U jednotlivých stromů je pak možné zapustit do země hrdlem dolů dvoulitrovou PET láhev, které jsme uřízli dno. Země si pak vezme vody tolik, kolik potřebuje. Tento systém je samozřejmě možné použít i v zeleninových záhonech, ale i u pokojových a balkónových květin.
Ladislav Dufek upravil PET láhve i na kapkové zavlažování k jednotlivým stromům nebo rostlinám. Do víček našroubuje nerez šrouby, odříznutým dnem naplní vodu a kapání reguluje povolováním šroubů. Tyto láhve jsou připevněné ve svislé poloze na tyčkách u jednotlivých rostlin. Je možné je využít jak u stromů, tak například u rajčat nebo paprik.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
