Vladimír Remek: Jsou momenty, kdy jde rivalita stranou a funguje prosté lidské soucítění

18. leden 2017

„Většina kosmonautů z počátku éry kosmonautiky odchází, jakkoli to zní nikoliv dobře, přirozenou smrtí. Ale takový je život,“ říká kosmonaut a velvyslanec v Moskvě Vladimír Remek v rozhovoru s moderátorem Janem Burdou.

Ve věku 82 let zemřel 16. ledna americký astronaut Eugene Cernan, poslední člověk, který vstoupil na povrch Měsíce. Kdy jste se s ním setkal?
Nejvíc mně utkvělo naše první, několikadenní setkání, součástí kterého se stala bohužel havárie s vrtulníkem. Byli jsme v něm oba dva a spadli jsme s ním, bylo to přesně na 28. října 2001. Od té doby jsme měli několik kontaktů.

Dva profesionálové, kosmonaut a astronaut. Zachovali jste jistou porfesionalitu i v takovéto vypjaté situaci, při havárii?
Nerad bych se k tomu vracel. Pochopitelně jsme byli rádi, že jsme to oba přežili. Oba jsme byli rádi, že to přežili i všichni ostatní. Myslím, že všichni, kteří mohli, jsme se tam zachovali maximálně profesionálně. Především je mně líto, že tam jsme to přežili a teď Eugene odešel, tedy v relativně požehnaném věku.


Bývalý vojenský pilot, kosmonaut a europoslanec za KSČM Vladimír Remek se narodil 26. září 1948 v Českých Budějovicích. Je jediným československým kosmonautem a 87. kosmonautem na světě, současně prvním kosmonautem z jiné země než USA nebo bývalého Sovětského svazu. V letech 2004 až 2013 byl poslancem Evropského parlamentu za Komunistickou stranu. Od ledna 2014 vykonává funkci velvyslance České republiky v Rusku.

Fungovala ve své době mezi kosmonauty a astronauty rivalita?
Funguje profesní sounáležitost. Jsem o tom přesvědčen. Do jisté míry fungovala vždycky - mezi letci a piloty. Mezi kosmonauty a astronauty tak, jak jsem to poznal já, také. Rivalita byla, to samozřejmě ano. Jisté soupeření mezi příslušníky států a národů, které se rozhodujícím způsobem podílejí na kosmických výzkumech a zejména na vypouštění raket, samozřejmě existuje i dnes. Ale jsou momenty, kdy jde všechna rivalita stranou a funguje prosté lidské soucítění. Řekl bych, že se to táhne od prvních mezinárodních letů, kde se poprvé při přípravě prolnuly sovětský a americký program.

autoři: bur , kte
Spustit audio