Vítězslav Haupt: Dnes se jablka šlechtí na chuť a vzhled. Pokud nejsou krásná, tak je neprodáte

Kdy to všechno začalo, že vás dendrologie a staré ovocné odrůdy začaly přitahovat?
Obecná dendrologie mě začala přitahovat už někdy v páté třídě na základní škole. A staré odrůdy, ty se potom přirozeně připojily a zabývám se jimi 10 let. Dnes je mi 35. Zhruba ve 12 letech mě všichni, a zvláště maminka, přesvědčovali, že je to jen koníček. Ale já jsem oponoval, že to není koníček, že je to moje práce, a stalo se. Je to dodnes mojí prací.

Vítězslav Haupt, DiS.

autor řady populárně naučných výstav a publikací. Zájmy a práce - dendrologie, staré a krajové odrůdy ovocných dřevin, EVVO, invazní druhy rostlin a jejich regulace, agrochemie, okrasné sadovnictví, navrhování a realizace výsadeb, fotografie. Autor webu Zapomenuté odrůdy.

Jste dendrolog. Můžeme říct, že i pomolog?
Můžete říct, že i pomolog.

Mám rád takové odrůdy, které plodí ohromná jablka nebo hrušky. Zkrátka je mi blízké vše, co je velké.
Vítězslav Haupt, dendrolog a pomolog

Pomologie je věda, která se zabývá právě popisem a podrobnějším studiem odrůd ovoce. Vy těch odrůd znáte určitě stovky, tak nám řekněte, kterou máte nejraději.
Mám rád odrůdy, které plodí ohromná jablka nebo hrušky. Já mám rád zkrátka vše, co je velké. To znamená, že to jsou odrůdy, například Opat Bruno nebo Libernáč z Winitz. A úplně nejraději mám Peasgoodovo, protože to je odrůda, která je schopná na typových podnožích dosáhnout plodů, které váží až 900 gramů.

Takže to jsou velké plody. Jsou také chutné?
U toho Peasgoodova určitě ano, u libernáčů také, protože to mohu ze své vlastní zkušenosti potvrdit, mám je obě v genofondovém sadu.

A jsou to odrůdy, které jsou běžné na východě Čech nebo už jsou spíš raritní?
Už jsou spíš raritní. Obzvlášť v případě Libernáče z Vinic.

Čtěte také

Staré odrůdy ovocných stromů se vracejí do Krkonoš. Na horách se objevují třešně nebo jabloně

Kolik starých odrůd v našem regionu vlastně máme?
To lze velmi těžko odhadnout... Někdy to máme za ploty v zahrádkách, někdy to máme volně přístupné... Ale opravdu počet starých odrůd..., to budou samozřejmě stovky, určitě.

Najdeme vůbec některé ze starých odrůd běžně v supermarketech?
Určitě by se daly najít, prvním příkladem by bylo jablko Golden Delicious. To je totiž také stará odrůda, která pochází z konce devatenáctého století, přibližně z roku 1890. Do praxe ji zavedla firma Stark Brothers v roce 1914 a udělala z ní světovou odrůdu. A druhým příkladem by mohlo být jablko, které také asi všichni znají, a to je odrůda Granny Smith. Ta je také dodnes na pultech supermarketů, a přitom pochází z roku 1868, takže rovněž velmi stará odrůda.

Odrůda Boskoopské pochází z Holandska. Mnozí češi ji lidově označují jako ,,koženáč” (nezaměňovat však s koženými renetami)|foto:Vítězslav Haupt

V čem se liší staré odrůdy od těch nových?
To může být řada věcí. Předně bychom si měli asi definovat to, co je to stará odrůda. A to má dva výklady, jeden z nich tvrdí, že stará odrůda je každá, která má 100 a více let. Je to trošku umělá hranice, logičtější hranicí je rok 1950 (to je ten druhý výklad). Tedy odrůdy po roce 1950 už považujeme za moderní.

Proč zrovna rok 1950?
To je dobrá otázka. Padesátá léta dvacátého století byla totiž obrovským boomem ve šlechtění odrůd, přišly nové technologie a nové postupy. Takže odrůd vznikalo neskutečné množství.

Williamsova červená, červená mutace původně staré anglické odrůdy Williamsova (z roku 1770), obě dvě jsou skvělé na výrobu hruškovice|foto:Vítězslav Haupt

V čem se tedy nejvíc liší staré odrůdy od nových?
Dnes se především hodně šlechtí na chuť i na vzhled. A ten vzhled je velmi důležitý, protože pokud se do supermarketu dostanou jablka, která nejsou nějakým způsobem krásná, byť chuťově vynikající, tak jsou v podstatě neprodejná. Nikdo je nechce.

Je nějaká odrůda, kterou byste chtěl objevit a ještě se to nepodařilo?
Tak těch je hodně. Jsou to především některé odrůdy ruského šlechtitele Mičurina. Nedávno jsem řekl, že je to Reneta Rudého praporu, že tu jsem ještě neobjevil a chtěl bych. Ale existuje také třeba odrůda Komsomolec. Takže to jsou odrůdy, které mě jednak rozesmívají, ale i zajímají a chtěl bych se s nimi někde potkat.

Čtěte také

Jabloň z Náchodska voní po štrúdlu a má kořeny jako Churchill. Porazí v soutěži evropské velikány?

Určitě víte také o jabloni z Machova na Náchodsku, která se stala Stromem roku.
Ano, vím samozřejmě, viděl jsem fotografie a jednak ji znám i naživo. Trochu mě překvapilo její vítězství v anketě Strom roku, ale udělalo mi to ohromnou radost.

Je to Reneta blenheimská?
Blenheimská reneta, přesně tak. To je britská odrůda z Blenheimu, která vznikla v devatenáctém století. Blenheimská reneta tvoří obrovské stromy, které jsou specifické tím, že mají hodně boulí na kmeni. To znamená, že to je jedna z odrůd, kterou poznáte, i když jedete autem a podél silnice vidíte jabloňové stromořadí. Když spatříte strom, který má výrazně mnoho boulí na kmeni, tak je to zpravidla právě Blenheimská reneta.

Granny Smith, odrůda z Austrálie, z roku 1868. I po více než 150ti letech je stále na pultech obchodů, na fotografii v plné zralosti. Oblíbená odrůda animované postavy Stewieho ze seriálu Griffinovi|foto:Vítězslav Haupt

Patří mezi vaše oblíbené jabloně?
Patří velmi mezi mé oblíbené. Díky tomu, že tvoří velké stromy.

V dnešní době máme často tendenci nedokonalé věci vyhazovat, přitom kolik je za nimi příběhů. Je pravda, že starých odrůd je stále méně a méně?
V současné době si myslím, že díky práci kolegů pomologů, kteří to dělají na vědecké úrovni, tak se snad ten pokles zastavuje.

Kdo všechno vaše znalosti o odrůdách využívá? Obracejí se na vás i další pěstitelé?
Obracejí se na mě jak pěstitelé, hlavně hobbisté, ale nejenom oni, obracejí se na mne i odborné firmy, pokud chtějí poradit se složením odrůd do výsadeb, a obracejí se na mě i výrobci ciderů.

Čtěte také

Martin Ludvík: „Jablko je skvělá lékárna. Všichni moji předkové se věnovali po staletí zemědělství“

Pro cider je typická nějaká odrůda?
Jsou to samozřejmě jablka mající specifické chutě. Ať už jsou to jablka kořenitá, nebo třeba více hořká.

Takže pro běžného spotřebitele ne až tak chutná, ale pro cider vlastně úplně ideální.
Přesně tak. Protože máme spoustu odrůd, které mají své specifické chutě a můžou být chutné i pro konzumenta, ale nemusí. Ale do cideru vnesou speciální chuť.

Na podzim ochutnávám mnoho plodů a odrůd, tak jsem potom rád, že můžu mít i bezjablečné a bezhruškové období.
Vítězslav Haupt, dendrolog a pomolog

Kdybych vám teď zavázala oči a dala kousnout do některého jablka ze starých odrůd, poznal byste?
Některá určitě ano.

Dáte si každý den jablko nebo hrušku?
Překvapivě ne, protože na podzim ochutnávám, degustuji a určuji velmi mnoho plodů a odrůd, tak jsem potom rád, že můžu mít bezjablečné a bezhruškové období. Zkrátka bez ovoce.

Čtěte také

U polních cest se v poslední době často sází nové stromy. Jsou útočištěm lesní zvěře, ptáků i hmyzu

Co je u pěstování ovoce nejdůležitější?
Při pěstování je nejdůležitější rozmyslet si odrůdu a stanoviště, rozmyslet si, jaká chci jablka, a samozřejmě vervu a elán.

Odhodlání pěstovat. Uskladnění ovoce je ovšem také velká alchymie. Můžete jednoduše poradit, jak jablka uskladnit, aby nám vydržela co nejdéle?
Já bych to asi konkretizoval přímo na příkladech. Myslím, že třeba hodně lidí dělá chybu, že jablka, která jsou takzvaně kožená, čili mají po sobě rez, mají tvrdou slupku, většinou tlustou a velmi rzivou, tak tato jablka uskladňují ve sklepech suchých, což je rozšířená chyba. Taková jablka potom vadnou a ztrácejí na chuti a šťavnatosti. Tím příkladem může být například Boskoopské, Kožená reneta zimní, Hájkova muškátová reneta, která je krajovou odrůdou Pardubického kraje, a tak dál. Tedy přesně tyto odrůdy patří do vlhkých sklepů. A často se stává, že je pěstitelé skladují špatně v suchých sklepích.

Sázejme odrůdy, co do naší krajiny patří. Vysazujme dobře a nezapomínejme na následnou péči. Aby to byly hezké stromy.
Vítězslav Haupt, dendrolog a pomolog

Vaše zahrada, to jsou, dá se s nadsázkou říct, celé východní Čechy. Jaké stromy byste si přál, aby lidé vysazovali?
To je těžká otázka. Asi ty, co do naší krajiny patří. A aby vysazovali hlavně dobře a nezapomínali na následnou péči. Aby to byly hezké stromy.

Vítězslav Haupt a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Radka Šubrtová,Český rozhlas

Říká dendrolog Vítězslav Haupt. Děkuji za rozhovor a ať se i vaše nová kniha o starých krajových odrůdách, která vyjde na jaře, dobře čte. Na shledanou.
Děkuji, na shledanou.