VIDEO: Podívejte se do sklárny, kde vyrábějí ceny Tour de France a Thálie

25. leden 2018

Její výroba překročila hranice republiky i Evropy. Ve sklárně v Lindavě na Českolipsku se pod rukama šikovných mistrů sklářů rodí kousky, které zdobí světové galerie, přebírají je vítězové Tour de France či českých divadelních cen. Jak skleněné krásy vznikají?

Sklárna v Lindavě na Českolipsku vznikla před 25 let z bývalé německé textilní továrny. „Tady vzniká cokoliv. Zákazníci po nás chtějí věci možné i nemožné. A přiznám se, že za ty nemožné jsme rádi, protože nás posouvají dál,“ říká ředitel sklárny Ajeto Jaroslav Turnhöfer.

Alchymie a pořádné horko

Sklo svoji pouť sklárnou začíná v kmenárně. Tady se připravuje sypká směs zvaná sklářský kmen. Základem je kvalitní sklářský písek ze Střelče v Českém ráji. Dalšími surovinami jsou soda, potaš a vápenec. Do kmene se přidávají také požadovaná barviva, urychlovače tavení či čeřiva. Základy receptur jsou až několik staletí staré. Sklářský kmen se taví při teplotě kole 1400 °C a každý den ráno mají skláři v šestipánvové peci natavenou čerstvou dávku skloviny.Vlastní výroba začíná nabráním skla z pece na píšťalu.

„Sklář si udělá základní kuličku skla, na ni naber další dávku, a buďto už začíná tvarovat nebo udělá ještě větší základ toho daného výrobku a teprve pak začne tvarovat a jde se do dřevěné formy.“

Pomáhá fyzika i trénované plíce

Foukání skla je velké umění i obrovská dřina. Na první pohled vypadá foukání skla velmi namáhavě. „Tady nám pomáhá fyzika. Vzduch fouknutý do žhavého skla se teplem rozpíná, takže to není jen na mocnosti sklářova dechu. Ale při foukání velkých výrobků je samozřejmě potřeba mít pořádnou kapacitu plic,“ vysvětluje Turnhöfer.

Verštat, strejka a zadák

Ačkoliv dění na ve sklárně na první pohled připomíná chaos, opak je pravdou. Pec obklopuje dřevěné podium zvané verštat a jeho rozích jsou jednotlivá pracoviště zvané dílny. Dílnu vede mistr (strejka), kterému asistuje první a druhý sklář, takzvaní pomahači a tým uzavírá pomocník (zadák), který má za úkol pomoci sklářům držet a namáčet formu a ve finále odnést vyrobené sklo do chladící pece.

 Sehraná parta se jen tak nezraní

Přestože se skláři pohybují mezi žhavým sklem a občas i střepy, úrazů je minimum. „Ti skláři jsou v té dílně tak sehraní, že si v uvozovkách nepřekáží a sami sebe neohrožují. Všechno to šlape jako dobře namazaný stroj. Snad největší problém do toho vnáším já tím, že se jim začnu na verštartu motat, oni se mnou nepočítají a já neznám jejich cesty, takže se tam snažím raději moc nepohybovat,“ dodává s úsměvem ředitel sklárny.

O umění sklářských mistrů ve sklárně v Lindavě se můžete přesvědčit na vlastní oči. Frmol na verštatu kolem šestipánvové sklářské pece mohou návštěvníci sledovat z bezpečí na ochozu a ve Sklářské krčmě si foukání skla vyzkoušet na vlastní dech.

autor: Jaroslav Hoření | zdroj: Český rozhlas Liberec
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.