VIDEO: Krematorium zvířat v České Lípě je jediné na severu Čech

Pes (ilustr. foto)
Pes (ilustr. foto)

Ojedinělou službou, která pomáhá majitelům zvířecích kamarádů v těžkých okamžicích, kdy nás navždy opouští, je krematorium zvířat. Jediné v celých severních Čechách je v České Lípě.

Když nás opustí zvířecí kamarád, nastává nelehké období. Důstojné rozloučení s milovaným zvířátkem je v Libereckém kraji možné v krematoriu zvířat v České Lípě, které je jediným zařízením svého druhu nejenom v celém Libereckém kraji. Na prohlídku se tam vydal redaktor Jaroslav Hoření, jak si můžete poslechnout v reportáži. 

Krematorium zvířat v České Lípě sídlí v Dubické ulici, jeho služby využije průměrně 800 lidí ročně

Ve zvířecím krematoriu, které sídlí v Dubické ulici, je i smuteční místnost pro poslední rozloučení s domácím mazlíčkem. „Je to pro lidi, kteří třeba neměli čas či příležitost se zvířátkem se rozloučit, nebo ho chtějí doprovodit až do poslední chvíle,“ říká Lukáš Illek, obchodní ředitel českolipského zvířecího krematoria, podle kterého tyto služby využije v průměru 800 lidí ročně.

Nejdůležitější částí objektu je místnost s kremační pecí, která by se dala přirovnat ke klasické peci určené pro lidské kremace, akorát ve zmenšené podobě. „Pec je od výrobce, který vyrábí lidské pece, je pouze velikostně přiblížená zvířeti, nicméně i v této peci můžeme provádět kremace zvířátek do 100 kilogramů, což jsou ta největší plemena psů,“ popisuje Illek.

Pohřbít zvíře „jen tak někde“ nemůžete

Po úmrtí zvířete má člověk čtyři možnosti, jak může se zvířetem legálně naložit. „Z pohledu zákona je jednou z možností zvířecí hřbitov, zvířátko můžete pohřbít i na vlastním pozemku – je tam ale řada omezení, např. dvě stě metrů od vodního zdroje, sto metrů od obydlené budovy, padesát metrů od veřejné cesty. Podle velikosti zvířete je stanovena i hloubka, do které se zvíře pohřbí,“ vysvětluje Lukáš Illek.

Vzpomínka na mazlíčka ve šperku či skle

Každá kremace zvířete probíhá vždy individuálně, říká Illek: „V peci se pálí vždy pouze jedno zvíře a výsledným produktem je popel, který si člověk může odnést.“ Lidé, kteří se rozhodnou zvíře takto zpopelnit, si můžou i nechat vyhotovit vzpomínkový předmět. „Co člověk, to vkus. Někdo si vybere třeba Památeční sklo, do kterého se zataví symbolické množství popela, jiný si vezme šperk, do kterého se dá uzavřít symbolická část popela,“ uzavírá Illek.