VIDEO: „Kosmetické úpravy“ nejmohutnějšího památného stromu Krkonoš

28. srpen 2017
Koktejl

Nádherná, pravidelná koruna o šířce 27 metrů, výška stromu 38 metrů a stáří 250 až 300 let. To jsou míry nejmohutnějšího památného stromu Krkonoš. Tento obrovský dub letní přitom roste přímo ve městě. V Jablonci nad Jizerou v blízkosti hlavního silničního tahu. Aby dub dál krásněl, rostl a zdobil Jabloneček, potřebuje pravidelnou péči. Té se mu teď dostalo díky odborníkům z krkonošského Vrchlabí.

Právě umístění stromu v blízkosti frekventované silnice poněkud komplikuje péči o něj a tak se dub vrhli hned čtyři zkušení arboristé a stromolezci. „Kromě zkušeností je na takový strom potřeba dobrá fyzická i psychická kondice. Musíte mít už něco nalezeno, takže kluci, co jsou ve stromě, už lezou několik let a jsou to profíci,“ říká Lukáš Neklan z firmy, která pečuje o stromy.

Památný strom velikosti toho v Jablonci nad Jizerou by měli odborníci prohlédnout každých pět až osm let přímo z koruny, protože ne vše je zespodu vidět. Dub si většinou s uschlými nepotřebnými větvemi umí poradit aniž by je shazoval vcelku, ale vlivem povětrnostních podmínek k tomu může dojít. A vhledem k umístění stromu by mohl hrozit úraz chodců nebo i dopravní nehoda.

Stromolezec ošetřuje památný strom v Jablonci nad Jizerou

Třeba nad silnicí odborníci vyřezali větve ještě výš, než je výška projíždějících kamionů, aby byla na několik let rezerva a nedošlo k poškození vozů ani dubu. „Byla to krásná práce, to by se dalo dělat každý den. Je to opravdu velmi krásný a vitální strom, který tu může být do 500 let. A jsou i tisícileté duby a tenhle k tomu má myslím docela dobře našlápnuto,“ dodal další ze stromolezců Zbyněk Novotka.

Nejmohutnější památný strom Krkonoš
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.