Většina rodičů v Česku stále vychovává děti pomocí fyzických trestů, ukázal výzkum

5. listopad 2018
tresty, fyzický trest, děti, ilustrační foto

Fyzické tresty při výchově dětí používají téměř dvě třetiny českých rodičů. Polovina z nich nejčastěji jen plácne přes zadek či ruce, pětina dá pohlavek nebo facku. Přes dvě pětiny Čechů ale facku či plácnutí za fyzický trest nepovažuje. Zákaz fyzických trestů podporuje sedm procent Čechů. Vyplývá to z letošního výzkumu Ligy otevřených mužů a výzkumné agentury Nielsen Admosphere.

Přístup české populace k fyzickému trestání se za posledních pět let nezměnil. Využívání fyzických trestů minimálně ve výjimečných případech v průzkumu připustilo 63 procent dotázaných. Téměř polovina (46 procent) z nich k potrestání sáhne kvůli neuposlechnutí rodiče nebo prarodiče. Druhým nejčastějším důvodem je lhaní dítěte, které je významnější (59 procent) u rodičů dětí starších 18 let. U rodičů mladších dětí je lhaní důvodem ve 34 procentech.

V posouzení toho, zda facka je či není fyzický trest, jsou patrné generační rozdíly. Zatímco mezi lidmi nad 55 let 58 procent míní, že facka není fyzický trest, u lidí mladších 24 let je to 27 procent.

Hranice strachu

Podle mínění 68 procent Čechů plácnutí či facka dítě nevychovávají, v určitých situacích je ale stále považují za nejlepší řešení. Zákaz fyzických trestů, který v řadě evropských zemí platí, podporuje sedm procent Čechů.

„Fyzické tresty rodiče velmi často používají s cílem udržet si rodičovskou autoritu a ukázat dítěti potřebné hranice. Tyto tresty, především při jejich pravidelném používání, však autoritu rodiče snižují a hranice, které jimi rodič u dítěte vytváří, jsou hranicemi strachu a nikoli hranicemi vnitřními. Dítě dodržuje pravidla ne proto, že se s nimi ztotožňuje, ale proto, že se bojí,“ uvedl Petr Matoušek z projektu Výchova bez násilí, který liga letos realizuje.

Česko patří v EU mezi několik posledních zemí, které nezakázaly tělesné trestání dětí. Zákaz bití a jiného fyzického týraní doporučoval republice výbor OSN pro práva dítěte, před lety ho navrhoval i stejně zaměřený vládní výbor. V roce 2004 celoevropský zákaz tělesných trestů dětí doporučovalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy.

Na fyzické tresty v Česku se zaměřila dřívější studie Univerzity Karlovy, na kterou se odvolává i národní strategie prevence násilí na dětech. Výsledky ukázaly, že v roce 2004 nikdy nezažilo nějaký tělesný trest 14 procent českých dětí. U čtvrtiny bitých chlapců a děvčat se pak dalo mluvit o týrání, dostávali tvrdým předmětem a po bití jim zůstávaly stopy.

Spustit audio
zdroje: iROZHLAS.cz, ČTK