Větší integrace povede k erozi Unie, varuje Topolánek. Je nezbytná, přijměme euro, reaguje Špidla

Topolánek: Klíčovým parametrem hlasování o brexitu nebyla migrace, ale suverenita a národní hrdost

• Upravit
• Smazat

Další veřejná debata Plusu se věnovala dramatu, které se už téměř tři roky odehrává kolem brexitu. Vysílali jsme z brněnského Divadla Husa na provázku.

„Jsou zde oboustranně nenaplněná očekávání. Ze strany Evropské unie i České republiky a jejích občanů,“ míní expremiér a bývalý předseda ODS Mirek Topolánek. Vstup do Unie podle něj byl naplněním touhy generace, která žila za železnou oponou, po návratu do normální civilizace, demokracie a svobody.

Tato generace je zároveň nespokojena s porevolučním vývojem a svou ekonomickou situací, což se odráží i v jejím pohledu na Evropskou unii. Ta se navíc podle Topolánka posouvá k neomarxismu, neřeší základní problémy a preferuje témata, která nejsou relativně konzervativním Čechům vlastní.

Důležitější pro mě byl vstup do NATO, který nám dal bezpečnostní záruky. Vstup do Evropské unie byl trochu vynucený, neměli jsme žádnou jinou alternativu.
Mirek Topolánek

Členství v Unii bylo podle Topolánka nezbytné z geopolitického hlediska kvůli vlivu Německa a Ruska, kromě části suverenity jsme se tím ale vzdali i části své svobody. Stále silnější integrace tlačená Francii a Německem prý povede k erozi celého projektu.

„Nejvíce mi vadí, že se dohodne model ekonomické spolupráce – volný pohyb zboží, osob, služeb, kapitálu – a aniž se ten projekt dokončí, tak se přichází s politickým projektem, který upozaďuje ten ekonomický,“ kritizuje Topolánek. 

Jsme v jádru, přijměme euro

Naopak podle expremiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) je větší integrace nezbytná. „Svět se mění v koncert velmocí a Unie musí dosáhnout úrovně, která jí umožní se v některých ohledech chovat jako mocnost,“ zdůrazňuje s tím, že jde především o zahraniční a bezpečnostní politiku.

Důležitější byl vstup do Evropské unie. Rozpadem Sovětského svazu vznikl ve Střední Evropě obrovský geopolitický problém a Unie se na něj rozhodla reagovat tím, že se rozšíří. Myslím, že je to dobře a že nám to pomohlo.
Vladimír Špidla

„Jsme v jádru Evropské unie ať chceme, nebo ne. Sousedíme s Německem, přes které jde většina našeho exportu. Otázka je, zda chceme mít v tom jádru odpovídající vliv. A to po mém soudu znamená přijmout euro,“ dodává.

Petr Šabata: Návrat k úspěšným národním státům je iluze – nikdy neexistovaly

• Upravit
• Smazat

Na každé volání po návratu k suverénnímu národnímu státu, jaká slyšíme v kampani před volbami do Evropského parlamentu, by měla padnout otázka: a jaký stát máte na mysli?

Špidla odmítá Topolánkova slova o tom, že Unii řídí direktoriát Macron-Merkelová: „Unie je koncipovaná tak, aby nikde nevznikal Řím, tedy dominantní mocenské centrum,“ míní bývalý eurokomisař.

„Když se hlasuje v Evropské radě, tak český hlas má stejnou váhu jako hlas Angely Merkelové. Unie má prvky federální a samozřejmě také čisté mezivládní, kde hraje roli reálná váha států. To je problém rozšíření, které oslabilo federální prvek a posílilo ten mezivládní,“ doplňuje.