Větrný mlýn u Bravinné už mouku nemele, dýchá ale starými časy
V roce 1890 bylo v oblasti poblíž Bílovce na Ostravsku třiapadesát větrných mlýnů. Dnes můžete vidět už jen ten poslední, který stojí mezi obcemi Horní a Dolní Nový Dvůr. Mlýn je nefunkční, ale po předchozí telefonické domluvě se do něj dá spolu s průvodcem vstoupit a prohlédnout si jeho původní vybavení.
Sloupový dřevěný mlýn z roku 1830 má zachovalé vnitřní zařízení. Říká se, že první větrné mlýny vymysleli Peršané v orientu, a to už několik tisíc let před naším letopočtem, protože tam měli nedostatek vody, zato ale silné větry.
K nám se větrné mlýny dostaly až ve třináctém století, kdy se objevily první zprávy o podobných stavbách v Čechách. Podle bíloveckého kronikáře Zdeňka Kuchty byl mlýnský kámen, kterým se mlelo zrní na mouku původně, časem vystřídán kamenem univerzálním, tedy betonovým.
Větrné mlýny dříve neměly ve své konstrukci žádné hřebíky, vše se spojovalo dřevěnými čepy. Opravovali je takzvaní sekerníci, tedy odborníci na práci se dřevem a na dřevěné stavby technického charakteru a dřevěná strojní zařízení.
Čeští sekerníci bývali vyhlášení. Dokázali vypočítat výkony a sestavit převody. Uměli vyrábět vodní i ozubená kola, řemenice a celá strojní zařízení menších mlýnů. A svedli postavit i celý dřevěný mlýn, třeba takový, jaký stojí kousek od Bravinné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
