Vesecký Plakánek, údolíčko nedaleko Sobotky, dodnes jako by vedlo do pohádek a lidových pověstí
Zastavíme u někdejšího skalního mlýna v jednom z nejromantičtějších údolí Českého ráje. Příběh zaniklého mlýna „Na obci" vypráví dřevěný rozcestník - u něj se s geografem Vlastimilem Pilousem zastavila, a po kamenných schodech ve skále se vydala, reportérka Eliška Pilařová.
Výpis z vesecké kroniky: Na obci na kraji lesa, jak je dosud znatelno, stával malý vodní mlýn, který náležel mlynáři Jandovi. Před mlýnem, pod Havlíkovým polem Na obci býval rybník a v něm se výš jmenovaný mlynář utopil. Lid věřil, že kočího i mlynáře utopil hastrman.
Čtěte také
Po mlynáři Jandovi byl nástupcem mlynář Dlabola Michal, který byl velkým pytlákem. Roku 1841 na Škaredou středu zahřmělo a mlýn se celý rozsypal a vícekrát se nepostavil.
Mnoho tady toho po mlýnu nezbylo. Jen nahoru vytesané schody do kamene.
„Vesecký mlýn byl poměrně maličký, protože sloužil jen malé obci. Ale byl zvláštní tím, že z velké části do stěny onoho údolí, do těch zdejších pískovců, vytesali mohutný zářez v němž stál mlýn. A zbytek mlýna byl s největší pravděpodobností dřevěný."
„Také proto zde dnes nenajdeme žádné jiné zbytky, jen skutečně to, co bylo vytesáno do skály."
I ten rybníček si příroda vzala zpátky
„Rybník byl tak hluboký, že se v něm utopili dva lidé. A dnes tam po vodě není ani stopa a prostor je vyplněný nánosy až do úrovně cesty, která vedla po hrázi. Rybníček byl nutný. Protože potůček, který protéká Veseckým Plakánkem je málo vodný."
Čtěte také
„Čili bylo nutné vždy přes noc nadržet vodu, která se přes den vypouštěla a mlýn mohl fungovat. Vůbec nejlépe je zachována lednice mlýna, což je úzký pruh vytesaný do skály, kde se nacházelo vodní kolo. Je trošku záhadou, proč se těmto prostorám u mlýna říká lednice, ale skutečně to tak je."
Jsou vidět ještě záseky po dlátech, jak se tady se tady vysekával do skály prostor pro velké mlýnské kolo. Na stěnách v mechu se drží šťavel, který krásně bíle kvete. Pořád je tady vlhko.
Čtěte také
„A tady proti sobě je vytesán z jedné strany výklenek a z druhé strany přímo otvor, kde byla na dřevěné konstrukci hřídel vodního kola."
Stále je tady ještě vidět, jak tekla voda.
„Je to krásný, úplně hladce vytesaný žlábek, který přiváděl vodu na mlýnské kolo. A jelikož jsme v podstatě téměř na úrovni potoka, proto se tu dodnes drží vlhko, i když sem už žádná voda nepřitéká," dodává Vlastimil Pilous.
Související
-
Hrnčířův mlýn v Českém Meziříčí zachránila parta nadšenců před demolicí. Teď mu vrací bývalý lesk
V Českém Meziříčí pokračuje obnova historického Hrnčířova mlýna. Stavbě připomínané už v 16. století hrozila demolice, před dvěma lety se jí ale ujala parta nadšenců.
-
V Borovnici se bude mlít mouka. Nadšenci ze spolku Větrák postavili funkční repliku větrného mlýna
Řemeslníci dokončují stavbu repliky funkčního větrného mlýna v obci Borovnice u Nové Paky. Tam kdysi, i když ne na stejném místě, mlýn stál, ale nezůstalo z něj nic.
-
Ve skanzenu v Krňovicích spustili po zimě vodní mlýn. Na jeho každodenní provoz ale chybí voda
Vodní mlýn ve skanzenu v Krňovicích mohou při plné práci vidět návštěvníci jen o víkendech. Podle zakladatele skanzenu Václava Záruby chybí na jeho častější provoz voda.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
