Veřejnost se s Karlem Gottem může rozloučit 11. října se na pražském Žofíně

Kondolenční kniha pro vzkazy rodině Karla Gotta v budově Českého rozhlasu Region v pražském Karlíně

Rodina Karla Gotta zvolila pohřeb se státními poctami. V prohlášení na webových stránkách zpěváka to uvedla vdova Ivana Gottová. Rozloučení pro veřejnost bude v pátek 11. října od 8.00 do 22.00 hodin v Paláci Žofín na Slovanském ostrově. Kardinál Dominik Duka odslouží zádušní mši v sobotu 12. října.

„Po důkladné úvaze jsem se rozhodla pro pohřeb se státními poctami,“ napsala v prohlášení vdova po jednom z nejznámějších českých zpěváků.

V sobotu 12. října od 11.00 se bude po zvané hosty konat zádušní mše v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. „V souladu s vůlí mého manžela a po předchozím jednání s Arcibiskupstvím pražským se bude konat zádušní mše a bude ji sloužit Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský,“ doplnila Gottová.

Gottová zároveň v prohlášení poděkovala všem za vyjádření soustrasti a také premiérovi a vládě za iniciativu spojenou s uspořádáním státního pohřbu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž původně uvažoval o státním pohřbu, řekl to ve středu po poledni. Po středečním setkání se ale vláda rozhodla, že Gott bude mít pohřeb se státními poctami, pokud bude rodina chtít.

„Vláda schvaluje uspořádání státního pohřbu k uctění památky Karla Gotta, v případě souhlasu jeho rodiny. Prioritně akceptujeme a čekáme na vyjádření rodiny, jestli si to bude přát,“ řekl premiér Babiš po středečním mimořádném jednání vlády.

Vláda také rozhodla o tom, že v den pohřbu Karla Gotta bude státní smutek. „V tento den bude státní vlajka na úředních a veřejných budovách vyvěšena na půl žerdi nebo stožáru,“ uvedl Babiš.

Státní pohřeb už ve středu podpořil prezident Zeman. „Plně podporuje návrh vypravit Mistru Karlu Gottovi státní pohřeb v katedrále a vyhlásit v tento den státní smutek," uvedl hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

POHŘEB SE STÁTNÍMI POCTAMI A STÁTNÍ POHŘEB

Stát může při úmrtí významné osoby vyhlásit mimo jiné pohřeb se státními poctami, na kterém je podle bývalého hradního ceremoniáře Jindřicha Forejta přítomná státní vlajka a účastní se ho také vojáci pražské posádky. Poprvé se tak podle Forejta stalo při pohřbu bývalého ministra a ombudsmana Otakara Motejla v roce 2010.
Původně vláda uvažovala i o státním pohřbu, při kterém vyjadřuje stát nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti. Instituce tohoto pohřbu není upravena zákonem či jiným právním předpisem. O státním pohřbu obvykle rozhoduje parlament, vláda nebo nejvyšší ústavní činitelé.
Samotnému obřadu zpravidla předchází veřejné vystavení rakve s ostatky zemřelého s čestnou stráží a smuteční průvod. Státní pohřeb také obvykle doprovázejí vojenské pocty a další tradice z vojenského prostředí.
Státní pohřeb byl za posledních šedesát let vypraven pouze dvěma osobám. Prezidentu Ludvíku Svobodovi v roce 1979 a prezidentu Václavu Havlovi v roce 2011. Státní pohřby měli také prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk (1937), Edvard Beneš (1948), Klement Gottwald (1953) a Antonín Zápotocký (1957).Vláda rozhoduje i o vyhlášení státního smutku. Doposud pak vláda vyhlásila jednodenní státní smutek na 14. září 2001 k uctění obětí 11. září 2001. Havárie Tu-154 u Smolenska na dny 17.–18. dubna 2010 a třídenní na dny 21.–23. prosince 2011 k uctění památky Václava Havla.

V katedrále svatého Víta se naposledy konal státní pohřeb bývalého prezidenta Václava Havla. Zádušní mši tehdy v roce 2011 sloužil pražský arcibiskup Dominik Duka.

Karel Gott zemřel krátce před úterní půlnocí v kruhu své rodiny. Několikanásobný zlatý slavík v červenci oslavil osmdesátiny. Na podzim pak oznámil, že trpí akutní leukémií, se zdravotními problémy bojoval Gott už v roce 2015.

Spustit audio
autor: Redakce ČRo Liberec|zdroj: iROZHLAS.cz