Velká radioporadna: Digitální úřad je přístupný skoro všem. Státu hodně věcí ulehčuje

Úřady se dlouhodobě snaží přesunout svou agendu do digitálního prostředí. Příspěvky na bydlení nebo dávky v nezaměstnanosti si tak občané mohou vyřídit přes chytré telefony nebo počítače. Motivací by jim měly být například slevy, které některé úřady poskytují na správní poplatky v rámci úředních úkonů.

„Jsou přibližně dvě místa, kde je možné věci digitálně vyřídit. Jednak je to Portál občana, a pak je to katalog služeb veřejné správy, kde se můžete podívat, zda-li je vaše agenda vyříditelná digitálně. Pokud ano, navede vás to na příslušný formulář, nebo použijete datovou schránku,“ vysvětluje redaktor Jan Cibulka. „K tomu lze použít identitní prostředek, který má většina obyvatel, i když o tom někteří ještě ani neví.“

Bankovní identita jako digitální klíč

Jednou z možností, jak si virtuální úřad zpřístupnit, je bankovní identita. Ta využívá přihlášení, na které jsou uživatelé zvyklí při vstupu do svého internetového bankovnictví. „Lidé ji používají zejména pro přihlášení k systému datových schránek. Výhoda je taková, že přes Bank ID vidím všechny své datové schránky, nejen tu jednu konkrétní,“ popisuje ředitel společnosti Bankovní identita Marek Růžička. 

Čtěte také

Bankovní identitu využívá už pět milionů lidí. Potenciál je ve zdravotnictví, říká o další digitalizaci její ředitel

Ubezpečuje přitom, že komunikace s bankou slouží pouze k ověření totožnosti. „Kam konkrétně se člověk přihlašuje, co na portálech internetových stránek dělá, jestli pak s poskytovatelem uzavře nějakou smlouvu, jestli mu stát vyplatí nějakou dávku nebo ne, to samozřejmě nikdo neví – ani Bank ID ani daná banka,“ dodává Růžička.

Dalším z prostředků jsou NIA ID nebo Moje ID, které používají běžný formát, tedy uživatelské jméno, heslo a potvrzovací kód. „Můžete použít třeba i váš občanský průkaz s čipem, pokud ho máte zprovozněný a máte příslušnou čtečku, nebo čipovou kartu typu Starcos,“ vyjmenovává Jan Cibulka. 

Bank, které zároveň vydávají bankovní identitu, je už jedenáct. S velkou pravděpodobností má tedy téměř každý občan možnost se přihlásit do digitálních portálů právě přes ni. Kromě přístupu do portálů státní správy ji lze použít i u soukromých poskytovatelů, v rámci vytvoření přihlášky na vysokou školu nebo při nákupu v nonstop prodejně.

Proč digitalizovat?

Na portálu Jenda, který spravuje ministerstvo práce a sociálních věcí, si žadatelé mohou vyřidít různé dávky i příspěvky. Portál dopravy naopak umožňuje mimo jiné online vydání a zaslání řidičského průkazu, a to i do výdejních boxů.

Čtěte také

Digitální stát zaostává v přístupnosti. Přes milion Čechů nemá kompetence na internetu, říká expert Kotara

Jedním z témat rozšiřující se digitalizace je i otázka, proč by lidé nemohli chodit na úřad osobně. „Zákon o právu na digitální služby, ze kterého část digitalizace vychází, říká, že lidé mají právo dál využívat svůj úřad, pokud chtějí. Digitální mód má ale výhody jak pro nás, taky pro veřejnou správu,“ reaguje Jan Cibulka na dotaz, proč by měl stát o digitalizaci usilovat. „Jednak samozřejmě nemusíme chodit na úřad, ale zároveň to řeší elegantním způsobem i doručování. Tedy to, že nemusíme čekat na poštovního doručovatele u nás doma, ale zkrátka nám to přijde do datové schránky.“

Pro stát je to navíc způsob, jak zrychlit a zefektivnit komunikaci s občany: „Pokud chceme mít levný, silný a správně fungující stát, digitalizace je jedním z nástrojů,“ doplňuje Marek Růžička.

Pozor na podvodníky

Kromě všech výhod s sebou nese digitalizace i riziko podvodů. Uživatelé by si měli dát pozor na odkazy ve svých mailech nebo na hovory, které přijímají. Podvodníci se mohou vydávat za autoritu, ale také za blízkou osobu s cílem vylákat oběť podvodu jiný na komunikační kanál. „Způsobů je velké množství, ale za mě je nejčastějším právě to, že nám někdo chce vzít identitu pro přístup do bankovnictví nebo do dalších interních systémů,“ říká Jan Cibulka.

Čtěte také

Velká radioporadna: Rozhodnutí nedělejte po telefonu. Podvodníci využívají nátlak, vydávají se i za policii

Falešného odesílatele emailu prozradí zobrazení původní adresy po přidání do seznamu kontaktů. V hovoru používají útočníci nátlak. „Vykřičníkem může být třeba to, že se nás někdo snaží dotlačit k tomu, ať mu pošleme své přihlašovací údaje třeba do bankovních systémů,“ varuje Martin Hájek z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. 

Ke komunikaci s bankou doporučuje používat pouze oficiální číslo z internetových stránek a neotevírát odkazy v podezřelých, phishingových mailech, které zdánlivě vedou na stránky banky. „S příchodem umělé inteligence jsou postupy stále sofistikovanější a z pohledu běžného uživatele je to mnohem těžší než před dvěma lety,“ podotýká Martin Hájek. 

Budou znevýhodněni lidé, kteří nemají k digitálním prostředkům přístup? A s kým se spojit, pokud se chci naučit v online úřadu pracovat? Poslechněte si Velkou radioporadnu s Tomášem Pancířem.