Ve slovinské Planici padl světový rekord ve skoku na lyžích. V tamním skiareálu v létě trénovali i čeští sdruženáři

Tomáš Slavík pochází z Harrachova, takže je se zimními sporty spjatý už od dětství. Stejně jako ostatní členové jeho rodiny začínal s klasickým lyžováním, později se ale zaměřil na severskou kombinaci, která sdružuje skoky a běh na lyžích.

„V Harrachově jsem chodil na sjezdovky, chodil jsem na běžky, zároveň k tomu byl ten skok, ten byl něco navíc. V té době byla éra Ploce a dalších špičkových skokanů anebo kombiňáků, a to vedlo k tomu, že ti kluci si chtěli skočit, chtěli být něco víc, že dokážou skočit nějaký větší můstek, skočit dál. A mně to tak přirozeně k tomu vedlo. Byla tam velká skupina dětí, já jsem určitě v tom začátku nebyl žádný bůh jako skokan, spíš jsem byl lepší běžec, ale postupně myslím, že i tu skokanskou část se mi povedlo pěkně vyladit,“ zavzpomínal na své sdruženářské začátky Slavík.

„V tom vrcholovém tréninku je to těžké, jsou to dvě odlišné disciplíny, kde se kloubí ta vytrvalostní síla s dynamickou silou, ale to je na tom právě to krásné, to koření, že člověk musí být schopný zvládat obě disciplíny,“ dodal Slavík, který po skončení vlastní sportovní kariéry předává své zkušenosti mladým sdruženářům.

Sdruženáři v Česku

„Připravují se především v Libereckém kraji, tam máme čtyři oddíly - Liberec, Desná, Harrachov, Lomnice. Pak na Vysočině, Nové město na Moravě. V Královéhradeckém kraji Machov, tam máme teď aktuálně juniorského mistra světa Lukáše Doležala. Na Moravě to postupně pro severskou kombinaci začíná ustupovat. Měli jsme středisko v Rožnově pod Radhoštěm a stále tam ty závodníci jsou, ale už je to spíš věnováno skoku na lyžích,“ přiblížil, kde v České republice sdruženáři trénují.

„Děti, které přijdou, vyzkoušejí si to, vidí, jak trénink probíhá, že to je opravdu pestré, tak zůstávají u našeho sportu, ale přilákat k tomu tu masu není úplně jednoduché. Ať už narážíme na nějaké výsledky mediálně prezentované nebo na stav těch sportovišť, které můžou ty děti využívat. Je velký rozdíl, co můžeme nabídnout teď a třeba před těmi dvaceti čtyřiceti lety,“ popsal, jaký je o tento sport mezi mladými sportovci zájem.

„Z toho trenérského pohledu si myslím, že to je pořád na velice dobré úrovni. Každopádně i z té trenérské pozice se dají ty věci přizpůsobovat moderním věcem, to znamená, aby ty děti zvládaly nejenom můstek, ale opravdu všestrannou přípravu a měli z toho nějakým způsobem nejenom radost, ale nasáli tu zodpovědnost, že když chce člověk něco v tom sportu dělat, tak opravdu na sobě musí pracovat. Potom v čtrnáctém patnáctém roce je to opravdu rozhodující, jestli na sobě chci dělat nebo je to jenom sranda.“

Letní tréninky

Sdruženáři trénují samozřejmě i v létě, v České republice ale s chátrající infrastrukturou hlavně skokanských můstků ubývá míst, kde mají dobré podmínky. Proto v létě vyrážejí do různých evropských zemí, kde mají zázemí v požadované kvalitě a za přijatelné ceny.

Čtěte také

Až 180 kilometrů v hodině. Liberečtí sdruženáři trénují na zimu ve slovinském větrném tunelu

„Teď se nacházíme ve Slovinsku v Planici, kde je krásný moderní areál. Máme tady společné soustředění v reprezentacích jak dospělých, tak juniorů, vždycky jednou za rok všechny dohromady. Podmínky jsou tady skvělé, jak pro ten trénink na kolečkových lyžích, hala tady je, tělocvična, můstky fantasticky připravené. Jinak se jezdí po Německu, po Rakousku a tímto vlastně ten horizont z České republiky asi tak končí. Ale můžu říct, že přes léto můžeme trénovat i na ještědských můstcích a ve Vesci na kolečkových lyžích, takže i v Liberci se ty podmínky přes léto dají využít,“ popsal, kde všude v létě sdruženáři trénují.

„Pro nás je to podstatné, že tady jsou nejenom velké můstky, ale jsou tady velikosti od patnáctimetrového můstku. Když teď koukáme, tak je pět malých můstků po velikosti K-90 nebo K-80, pak jsou tady dva můstky, na kterých probíhalo mistrovství světa, a jeden letecký. To znamená, je tady dohromady nějakých sedm osm můstků a to je prostě nádhera. Ta infrastruktura je pravidelně udržovaná, tak se s tím dá pracovat,“ pochvaloval si skiareál v Planici, kde padl i světový rekord, Tomáš Slavík.

Jaký je vlastně světový rekord a dá se ještě překonat? Proč byla severská kombinace vyřazena ze Zimních olympijských her a jaké to bude mít dopady na tuto disciplínu? Jaká byla sportovní kariéra Tomáše Slavíka a bál se někdy skákat? Poslechněte si celý rozhovor.