Ve skanzenu v Jindřichovicích pod Smrkem se skutečně žije a hospodaří. Má i funkční větrný mlýn

23. říjen 2020

Jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů Frýdlantského výběžku na severu Libereckého kraje je Žijící skanzen v Jindřichovicích pod Smrkem. Obec založili ve 13. století Bíbrštejnové, dávno před nimi byli v kraji třeba Keltové. To, jak se kraj na dnešních hranicích s Polskem vyvíjel od pravěku až po průmyslovou revoluci, se snaží zachytit právě v Žijícím skanzenu. Tak trochu jiném skanzenu, ve kterém se opravdu žije a hospodaří.

Vybudovat skanzen ale nebyl prvotní záměr jeho zakladatele Zbyňka Vlka, který na bývalém statku hospodaří už přes dvacet let. Aby mohl žít tak, jak zamýšlel, tedy trvale udržitelným a pokud možno soběstačným způsobem života, potřeboval se přiučit původním řemeslům. Proto začal pořádat kurzy tradičních dovedností. Řemesla se hodila při stavbě nového podstávkového domu, který je mladším bráškou historického domu z roku 1807, v němž bydlí stálí obyvatelé skanzenu.

Stavby lidové architektury jsou tím hlavním, co poutá pozornost návštěvníků. Už při příchodu to je brána se zvoničkou. Za historickým domem pak letní kuchyně s rákosovou střechou, kde se dodnes peče chleba. A cestou k mlýnu zaujme i roubený chlívek se šindelovou střechou. Samostatnou kapitolou je pak větrný mlýn s turbínou. Tento typ mlýnů je sice nevelký, ale v Jindřichovicích pod Smrkem v něm dodnes melou obilí na mouku.

Skanzen od tůňky

Jediný funkční a zpřístupněný větrný mlýn v Čechách, stejně jako celý Žijící skanzen v Jindřichovicích pod Smrkem, je běžně přístupný od dubna do září denně mimo pondělí a od října do března po předchozí domluvě.

K vidění je tam toho smozřejmě mnohem víc než jen budovy. Uvnitř podstávkových domů je například expozice venkovského života, zejména z 18. a 19. století. Vystavený je tam žentour, mlátička a další zemědělské stroje, kuchyňské náčiní či tkalcovský stav. A podle ročního období tu uvidíte také to, jak se hospodaří postaru.

Spustit audio