Ve Frýdlantu opravují unikátní mramorovou hrobku Redernů

Restaurátorka Vanesa Trostová na chvíli odložila své nástroje a z několikametrové výšky po žebříku slezla pod lešení. Právě pracuje na konzervací náhrobku, tedy soch Kateřiny a Melchiora z Redernu a jejich syna Kryštofa. „Začíná se čištěním, tmelením spár, zajištěním fixací materiálu. Dochází k impregnaci, zpevnění kamene, povrchovým úpravám, aby to vypadalo zase pěkně.“

Vanesa Trostová vysvětlila, jak dojde k oživení lesku: „To se dělá impregnačním materiálem určeným pro mramory. Zaprvé to zakonzervuje ten materiál a za druhé vrátí lesk. Natře se to, nechá působit, zase se to setře, pak se to rozleští. Dokud to nebude mít takový lesk, jaký chceme.“

Náhrobek ale nejsou jen sochy šlechtického rodu Redernů. Je daleko bohatší. „Nahoře je adorace Krista, pod ním jsou starozákonní židovští bojovníci – král David, Juda Makabejský, Jozue a Gedeon. Pod tím je architektura a v té jsou začleněny členové té rodiny a mezitím jsou bojové výjevy. Jsou to výjevy z bitev, kterých se jako generál zúčastnil Melchior. Bojoval hlavně s Turky a Turci podpírají náhrobek,“ řekla Vanesa Trostová.

Podle Věry Sobotové ze Státní památkové péče Města Frýdlant je náhrobek z roku 1610 unikátní tím, že v té době se podobné nestavěly. „Je to víceméně takové rodinné mausoleum. Nebyl to až tak významný rod, ale tohle sochařské dílo v Čechách nemá obdoby. Náhrobek znamená, že je placatý na zemi, ale takhle architektura má několik úrovní.“

Pohřbený tu je ale jen Melchior z Redernu. „Ta hrobka byla ve třicetileté válce Švédy zbavena cenností, otevřena a rakev vykradena. Není tu pohřbená Kateřina ani Kryštof. Ten zemřel někde v exilu v Polsku,“ uvedla Věra Sobotová. O Kateřině z Redernu se ví, že zemřela v roce 1617. Místo jejího spočinutí zůstává zatím utajené.