Včelaři v Českém Dubu slaví 110 let svého spolku

„Změnilo se mnohé v technologii a postupech včelaření, ale také plemeno včel, které používáme. Včelaři mají více světlého jarního medu a méně tmavého,“ popisuje změny předseda ZO Českého svazu včelařů Český Dub Ing. Tomáš Moravec a dodává: „Nicméně je i spousta věcí, které se nezměnily. Již naši předci zakládali remízky, sázeli lípy, medonosné stromy a rostliny. To nám zůstalo dodnes. Stoleté lípy na Českodubsku jsou základem včelaření na začátku léta.“

„Včelaři, kteří včelaří tradičním způsobem, tzn. počkají, až včely na jaře nastartují samy, si stěžují, že jarní snůšky moc nebylo. Včela potřebuje mezi položením vajíčka a vylétnutím z úlu 40 dnů. 21. března bylo -18°C a 13. dubna již kvetla řepka, pro včelaře základ jarního medu. To včely nemohly stihnout, za přibližně 22 dnů se stihly akorát vylíhnout.“ shrnuje Moravec jarní snůšku.

Následné sucho se na snůšce také podepsalo. Včelaři očekávali, že se spustí medovice. Sucho však bylo tak extrémní, že i minimum medovice, které se objevilo, okamžitě zasychalo.

„Pro většinu včelařů skončila letošní snůška jarním medem z řepky a luk, lípa a les byli slabší. Jsou však oblasti, i tady na Českodubsku, kde měli včelaři velké množství lipového medu.“ říká předseda spolku.

Zvláště o český med je v dnešní době velký zájem. „Bohužel nám nedělají dobré jméno některé aféry, které se v poslední době objevily, ale pokud si najdete svého včelaře, od kterého budete med brát, budete mít vždy kvalitní český med. Je potřeba přijet, ochutnat a rozhodnout se.“ radí Moravec.

Při rozhodování kde med nakupovat vám může pomoci i návštěva výstavy k výročí českodubského spolku včelařů, která dnes začíná v Krajské vědecké knihovně v Liberci a potrvá do 26. září.