V životě jde o jednu jedinou věc - být šťastný, říká herec Hynek Čermák

Jeho cílem je přinést kulturu tam, kde by se k ní lidé za běžných okolností nedostali. Na první červencový den proto pozval herce Hynka Čermáka mezi pacienty spinální jednotky Krajské nemocnice v Liberci. Jde o specializované pracoviště, které se zaměřuje na pacienty po úrazech či s onemocněním páteře s odpovídajícím neurologickým deficitem.

„Jestli můžu někoho potěšit svojí přítomností a tím, že si spolu popovídáme, tak je to to nejmenší, co pro něj můžu udělat. A udělám to samozřejmě rád. Proto jsem tady,“ komentoval svoji návštěvu herec a fotograf.

„V osmnácti letech jsem začal spolupracovat s pražským Jedličkovým ústavem, dělali jsme spolu divadlo. Pak jsem hodně dlouho spolupracoval s organizací, která se zabývá prevencí úrazů míchy, kdy jsem přednášel dětem ve školách, aby věděly, čeho se mají vyvarovat. Už skoro patnáct let prodávám fotografie aktů, které tvořím, a výtěžek z nich dávám nadaci Bellis na podporu žen rakovinou prsu do 25 let. A s Honzou Potměšilem (pozn. red. - při automobilové havárii utrpěl zranění páteře, po kterém částečně ochrnul) jsem byl v angažmá v divadle, takže já se mezi lidmi, kteří takhle s něčím bojují, pohybuji celoživotně.“

Hynek Čermák tak získává pocit nadhledu a uvědomění si, co je v životě důležité: „Když jsem pracoval v „Jedličkárně“ s mentálně postiženými, uvědomil jsem si, že v životě jde opravdu o jednu jedinou věc - a to je být šťastný. A ti lidé umějí být šťastní, což je velmi nakažlivé, takže se to od nich naučíte. A s fyzicky postiženými lidmi… Před rokem jsem natočil film Neporazitelní o handicapovaných hokejistech, kteří si taky uvědomují, co je v životě důležité. K úrazu přistupují s velkou statečností a umějí si ze sebe dělat legraci. Mají velký nadhled, takže to je další věc, která je nakažlivá a která je skvělá, když máte možnost ji nasát,“ říká Hynek Čermák.