V úctě a takříkajíc na hlavu. Tak pěstuje révu vinař na Trutnovsku

Vinná sezona vrcholí, na Moravě už pijí burčák a mnohá města připravují oslavy vinobraní. A protože za každou lahví dobrého vína je hodně práce, většina českých i moravských pěstitelů běžně používá současné technologie. Přesto ještě u nás existují vinaři, kteří se zřekli chemie i techniky, a pěstují révu po staru, ve starobylém pěstebním tvaru takzvaně na hlavu, jako za časů krále Karla.

Vinohrad je živý organismus

Ve vinohradu nedaleko barokního zámku Kuks jsou u každého keře umístěny dubové kůly, k nimž se vyvazují mladé výhonky vinné révy. „Je potřeba říct, že tento starý pěstební tvar na hlavu už prakticky nikdo v republice nedělá, protože je neuvěřitelně pracný,“ říká Stanislav Rudolfský. „Vinař se k tomu keři musí za rok minimálně třikrát ohnout, kleknout, poklonit. Můžeme to nazvat jakkoliv,“ dodává.

Dle jeho slov je v tomto případě specifická i samotná sklizeň. „V tomto pěstebním tvaru jsou hrozny daleko hustší, jsou minerálnější, a poznáte i na vínu, že je potom takové mohutnější,“ vysvětluje vinař, podle kterého si hrozny vypěstované tímto tradičním způsobem vezmou ze země daleko víc než v moderním vinohradu.

Vinohrad na Trutnovsku není na první pohled velkoprodukční symetrickou výrobnou nějaké suroviny. „Nepoužíváme vůbec žádné chemické preparáty, ale především používáme výluhy z bylin,“ říká vinař. Byliny ve vinohradu používá nejen jako léčivo, ale také jako zdroj vitality, aby keře získaly potřebnou odolnost a imunitu. „Příroda je moudrá a mocná. Nikdy nevezme celou úrodu,“ dodává Stanislav Rudolfský.