V turnovském Muzeu Českého ráje vystavují archeologické poklady z celého Pojizeří
Město Turnov na severu Čech se může díky Muzeu Českého ráje pochlubit jedním z nejstarších muzeí regionálního typu v České republice. Počátky sbírkotvorné činnosti jsou spojené s archeologií a té se muzeum věnuje dodnes. Archeologické výzkumy probíhající v Českém ráji a v Pojizeří přinášejí každoročně řadu zajímavých objevů a pokladů. Ty nejzajímavější z posledních deseti let jsou právě teď k vidění na výstavě Poklady podzemí.
Archeologové představují výsledky svých výzkumů v desetiletých intervalech, během kterých proběhne několik stovek bádání. Není proto jednoduché vybrat to nejdůležitější, co posunulo znalosti nejstarších dějin regionu. Většina provedených archeologických výzkumů je záchranných, což znamená, že předchází nějaké stavební činnosti. Příkladem může být objev a následný průzkum části keltské vesnice v průmyslové zóně na Vesecku. Na výstavě jsou k vidění i zrekonstruované nádoby ze žárových hrobů z pozdní doby bronzové.
S Kelty a také Germány jsou spojené výsledky systematického detektorového průzkumu lokality Čertova ruka, která se nachází na Hruboskalsku. Návštěvníci skalního města tam po stezkách dodnes chodí pod bývalým, nesnadno dostupným skalním hradištěm využívaným od nejstaršího pravěku až do středověku. Lokalita vydala kovové předměty z období druhého a prvního století před naším letopočtem, jako železné radlice, kosu či pinzetu. Další nálezy prezentované na výstavě jsou bronzové a pocházejí z celé Evropy z období stěhování národů.
Výjimečné postavení zaujímá v expozici objev jilemnického kostela sv. Alžběty, rozsáhlé stavby, která vydala kosterní pozůstatky rytířů, pravděpodobně Valdštejnů. Tento unikátní výzkum posunul stáří obce Jilemnice. Z Turnova pak pocházejí předměty z období středověku, které dokládají zřejmě výrobu sýrů, ze Všeně pak objev úpravny železné rudy z počátku 17. století.
Pokud si jako poklad představujete nález mincí, tak ani v tom vás výstava, kterou připravil archeolog Jan Prostředník spolu s kolegy Petrem Hartmanem a Romanem Syrovátkou, nezklame. Mincovní poklady jsou dokonce dva.
Starší soubor tvoří 160 stříbrných pražských grošů Václava II. a Jana Lucemburského, který byl v srpnu roku 218 náhodně objeven u staré stezky nedaleko Vysokého nad Jizerou. Zajímavá je nejen fyzická cena mincí uložených po roce 1340, ale i jejich zachovalý stav v extrémních horských podmínkách. Mladší poklad byl nalezen v roce 2013 v Roztokách u Jilemnice. Do země byl uložen krátce po Mnichovské dohodě na podzim roku 1938.
Výstava potrvá v turnovském Muzeu Českého ráje do konce března letošního roku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
