V Libereckém kraji chybí pěstouni. Může za to hlavně byrokracie, uvedli lidé v dotazníku

Liberecký kraj zveřejnil výsledky průzkumu, který se zabýval pěstounskou péčí. Vyplývá z něj, že umístění dětí do náhradních rodin komplikuje hlavně nadměrná administrativa.

Čtěte také

Jak se stát pěstounem a co to obnáší. V Libereckém kraji začal Týden náhradního rodičovství

Hejtmanství dotazník rozeslalo mezi pěstounské rodiny. Měly odpovídat na dvě zásadní otázky. Nejprve měly uvést, co je vedlo k tomu, aby vychovávaly dítě v pěstounské péči. Nejčastějšími důvody byly zdravotní stav, který lidem neumožnil mít vlastní děti, a také touha pomoct potřebným dětem a dát jim, byť na omezenou dobu, domov a péči.

Ve druhé části dotazníku měli lidé odpovědět, co by se mělo zlepšit, aby byl o pěstounství větší zájem, který je zatím poměrně nízký. Vypovídají o tom i čísla, podle kterých potřebuje aktuálně pěstounskou péči jen v Libereckém kraji 141 dětí. Sociální odbor přitom eviduje pouhou čtyřicítku ochotných a volných pěstounů. Obtížně se hledá náhradní rodina hlavně pro starší děti a skupiny sourozenců nebo děti se zdravotním handicapem.

Podle zkušeností dosavadních pěstounů, kteří vychovali už víc dětí, je potřeba hlavně zjednodušit a zkrátit byrokratický proces, který přidělení dítěte do pěstounské péče předchází. Ten trvá zhruba rok; žádost o adopci může trvat i tři roky. Podle krajského radního pro sociální oblast Petra Tulpy z SLK ovšem brání urychlení současná legislativa.

„Tam je největším problémem to, že toto je záležitost státní správy. Jinými slovy je na to zákon, teď dokonce v novele, a ten je neskutečně přísný. A žádný úřad si nemůže dovolit tento zákon nějakým způsobem ohýbat, zjemňovat, nebo případně neplnit,“ upřesnil Petr Tulpa. Ještě déle trvá osvojení dítěte do vlastní péče. To může podle Tulpy trvat i tři roky od podání žádosti.

Jaký je hlavní rozdíl mezi pěstounstvím a adopcí

Pokud člověk dítě adoptuje, stává se jeho rodičem natrvalo, a to se všemi závazky, které s výchovou dítěte souvisí. Stává se jeho zákonným zástupcem, dítě přejímá příjmení toho, kdo ho adoptuje, a původní rodina už na něj na základě soudního rozhodnutí nemá nárok.

Pěstounem se člověk stává buď na přechodnou dobu, zhruba po dobu jednoho roku, než se dítě dostane do adopce, nebo k původním rodičům, kteří se o něj z nějakého důvodu nemohou starat, nebo do jeho 18 let. Biologičtí rodiče s dítětem mohou být v kontaktu a pěstouni mu to musí umožnit, což někdy maří jejich výchovné záměry a cíle. Za pěstounství ale pobírají mzdu.