V jihlavském Muzeu Vysočiny si můžete pořídit fotku jako z konce 19. století
Jak vypadaly ateliéry na konci 19. století, zjistíte v jihlavském Muzeu Vysočiny. Mají tam totiž místo, kde si můžete pořídit unikátní fotografii. Dámám půjčí noblesní klobouk s květinami, pánům cylindr a bílé rukavičky. Muzeum představuje výstavu nazvanou „Já bych chtěl mít tvé foto“, která ukazuje, jak se fotilo před 150 lety.
V době digitálních fotoaparátů a chytrých telefonů si jen stěží dokážeme představit časy, kdy si portrétovaný člověk podepřel hlavu speciálním držákem a 30 minut nehnul ani brvou. Jinak by se daguerrotypie, předchůdkyně dnešních fotek, rozmazala. I tyto obrázky na měděných destičkách nebo dokonce na plátně jsou na výstavě k vidění.
Daguerrotypie je nejstarší fotografická technika, která byla představena veřejnosti v srpnu roku 1839. Jejím otcem byl Luis Daguerre. Vyráběla se na měděnou destičku a co kus, to originál. Nedala se z nich udělat kopie. Každý kousek je zároveň pozitivem i negativem, podle toho, z jakého úhlu se na obrázek díváte.
A jak se předchůdkyně fotografií vyráběla? Podkladem byla postříbřená měděná destička, která se leštila a pak se vložila do speciální dřevěné skříňky. Páry jódu na desce vytvořily vrstvu citlivou na světlo. Expozice trvala 15 až 30 minut a díky rtuťovým parám a kuchyňské soli vznikl výsledný obrázek. Portrétovaný se za celou dobu ovšem nesměl ani o kousek hnout, aby nebyl obrázek rozmazaný, takže se používaly držáky hlavy nebo celé končetiny.
Průkopník daguerrotypie Jan Maloch
U nás byl prvním mužem, který dokázal daguerrotypii vyrobit, akademický malíř Jan Maloch. Měl v Praze svůj vyhlášený fotografický ateliér a trojice obrázků z jeho dílny je k vidění právě na jihlavské výstavě. Víme to podle podpisu autora, dole na obrázcích si pozorný návštěvník všimne signatury: Maloch 1851.
Na Malochových daguerrotypiích je vážený pán s knírem, dáma v naškrobeném čepci a tři děti. Sice nevíme, jak se rodina na obrázcích jmenovala a ani netušíme, zda žila v Jihlavě, ale jisté je, že patřila mezi ty zámožné. Jedině takové si totiž mohly v polovině 19. století obrázky na měděné destičce dovolit.
Na výstavě si kromě daguerrotypií můžete prohlédnout, jak vypadala první rodinná fotoalba. A jsou to skutečně umělecká díla. Pozorní návštěvníci mohou na jednom z obrázků objevit i zmiňované opěrné pomůcky. Pamětníci jistě ocení sbírku fotoaparátů. A akční rodiny si mohou fotku jako z konce 19. století dokonce i pořídit.
Stačí zajít do koutku s křeslem a romantickým barevným pozadím. Podle kurátorky výstavy Ingrid Kotenové si dámy mohou vybrat z několika krásně zdobených klobouků, pánové si mohou vzít cylindr a bílé rukavičky. A pak se usadit a tvářit se stejně důstojně jako lidé na starých snímcích. Jen fotoaparát musí použít svůj, daguerroskopický přístroj k dispozici není.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Reformu antimonopolního úřadu vládě předložím, i když ji resorty ODS nechtějí, říká ministr Kulhánek
-
Místo tlumočníků AI překladače? Resort vnitra chystá změnu v azylovém řízení, chybí nástroj i metodika
-
Kauza sekty Ohnivý drak: Dítě zůstane u pěstounů, rozhodl soud. Matka zemřela po domácím porodu
-
ONLINE: Británie je ochotná poslat vojáky na Ukrajinu. ‚Bezpečí země znamená bezpečí v Evropě‘