V Japonsku je každý člověk sám, o smutek se nemáte s kým podělit, říká sklářský výtvarník Václav Řezáč. V Asii spojil nespojitelné technologie
„Miluju sklářskou huť. Žhavou hmotu rád nabírám, rád jí polévám tavenou plastiku,“ popisuje Václav Řezáč svůj oblíbený životní i pracovní pocit na pomezí rozumu a intuice. Sklo studoval na UMPRUM u Vladimíra Kopeckého, zkušenosti sbíral u Zdeňka Lhotského a své unikátní know-how, vypilované několikaletým pobytem v Japonsku, nyní předává studentům liberecké Technické univerzity. S Davidem Hamrem ale mluvil ve Vizitce i o tom, v čem jej kdysi ovlivnilo město Terezín.
Související
-
Myslel jsem, že skončíme bez práce, ale lítá kolem nás štěstí, říká sklářský výtvarník Lhotský
Když byl Zdeněk Lhotský v páté třídě, na exkurzi ve sklárně si uvědomil, že sklo je obor, kterému se chce věnovat.
-
Kontakty z praxe v zahraničí pro mě byly cennější než vysoká škola, říká sklářský výtvarník Jabůrek
Jeho sklářskými vzory jsou František Vízner a René Roubíček, dobré nápady k němu přicházejí, když sedí v autě, a z českých kapel má nejraději pražskou skupinu Tata Bojs.
-
Britové vyžadují sklo, které připomíná renesanci, říká sklářský výtvarník František Jungvirt
Příroda ve všech podobách, tradice, ale i hudba nebo popkultura – to jsou inspirační zdroje čtyřiadvacetiletého sklářského výtvarníka Františka Jungvirta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
