Učitel a duchovní Michal Podzimek: Velikonoce nejsou příběhem Ježíše, ale každého z nás
Velký pátek, Bílá sobota a Velikonoční neděle. Nejdůležitější dny a podstata Velikonoc, tak zvané Třídenní. Hostem Jany Švecové v pořadu O čem se mluví byl katolický kněz, filozof a pedagog z Technické univerzity v Liberci Michal Podzimek.
V něm se podle křesťanské tradice, o kterou se opírá současný západní svět, odehrává to nejdůležitější: Odpuštění a zavržení, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V čem je pro současného člověka právě tato symbolika aktuální?
„Hned na počátku je potřeba říct, že to není jenom příběh nějakého historického Ježíše, ale příběh každého člověka. Každý z nás žije chvíle, kdy jsme zrazováni, kdy se pro něco obětujeme, kdy nás to něco stojí. A nemusí jít zrovna o mučednictví, ale kdy z toho zase pramení něco nového. Proto je to příběh, který nás bude vždycky oslovovat,“ vysvětluje vysokoškolský učitel a duchovní Michal Podzimek.
V rozhovoru přibližuje také symboliku jednotlivých dnů. Počínaje Zeleným čtvrtkem, kdy podle příběhu Ježíš odchází do Getsemanské zahrady, aby v tichu a všemi opuštěn prožíval chvíli, kdy se cítí zrazen a kdy přijímá svůj úděl. „Každý z nás prožívá v životě těžkou chvíli, určitou úzkost. A právě to, že v té úzkosti s námi někdo je, ať už ho nazýváme jakkoliv, je ohromně významné,“ zdůrazňuje Michal Podzimek.
Podle něj je i Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě s úzkostnou prosbou „ať mě to mine“, případně přijetí těžkého údělu, ať už jde o těžkou nemoc, ztrátu nebo úzkost ze současného světa, i naší výpovědí. „Proto je v tom příběhu něco, co nás stále oslovuje,“ dodává Michal Podzimek.
V rozhovoru se dotkne i vlastního příběhu nebo rozebírá téma tak zvané toxické pozitivity. Poslechněte si záznam.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.