Tylex: Za jemnou krajkou se skrývá dramatický příběh

Strojní výroba krajek v Letovicích začala s nadsázkou téměř průmyslovou špionáží, ale i díky tomu si připsala prvenství v této výrobě na evropském kontinentu.

Připravili: Jan Kovařík a Světlana Lavičková
Dramaturgie: Magdalena Šorelová
Zvukový mistr: Tomáš Pernický
Zvukový design: Jiří Litoš
Režie: Jitka Škápíková
Produkce: Hana Vrbová

Sukno se na Letovicku vyrábělo už od druhé poloviny 15. století, kdy panství patřilo rodu pánů z Boskovic. A to se nezměnilo ani tehdy, když se v polovině osmnáctého století stal vlastníkem panství hrabě Jindřich Kajetán, svobodný pán z Blümegenu.

Tento vysoký rakouský úředník a podnikatel založil plátenickou manufakturu s valchou a bělidlem. Časem přibyla i barvírna a výrobna potiskovaného kartónu. Z ní se postupem doby stala textilní továrna, která dala zaměstnání stovkám lidí.

Historická fotografie krajkárny v Letovicích

Hrabě Blümegen posléze odkázal panství jedinému synovi Františku Jindřichovi, ale protože ten nezanechal žádné mužské potomky, majetek připadl do rukou jeho sestry Eleonory, která se provdala do hraběcího rodu Kálnoky.

Nápad s anglickou krajkou

Velkého rozkvětu dosáhla letovická plátenická manufaktura na přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Vyrábělo se zde nejprve lněné, pak bavlněné zboží a obrat činil 80 tisíc zlatých ročně. Po napoleonských válkách se ale situace změnila k horšímu. Kvůli potížím v odbytu výroba neustále klesala a k prvnímu lednu roku 1820 se zastavila nadobro. Dvanáct let ležel celý výrobní areál ladem. Poté manufakturu od hrabat Kálnokyů zakoupil vídeňský velkoobchodník Daniel Baum a nastala nová, zlatá éra – éra výroby krajek a záclon, které Letovice proslavily po celém světě.

Daniel Baum se ale nechtěl pouštět do obnovy zastaralé zkrachovalé produkce, rozhodl se, že rozjede výrobu anglických krajek. Nápad to nebyl špatný, ale vyrábět krajky ručně, to šlo pomalu a vyšlo to draho. Chtělo by to proces urychlit, chtělo by to stroje, říkal si. A v Anglii krajky stroje vyráběly.

Daniel Baum tak začal řešit, jak se k nim dostat. A tady narazil. Angličané si byli dobře vědomi, jak velkou cenu jejich vynález má, koneckonců, měli ve svém oboru světové prvenství, a žárlivě si jej střežili pro sebe. Proto vývoz bobinetových strojů z Anglie zakázali, a to pod trestem smrti.

Rozložit, vyvézt – a složit

Majitel letovické textilky, velkoobchodník Daniel Baum, vymyslel smělý plán. Rozjel se do Anglie, nakoupil stroje, a aby neupadl v podezření, otevřel si zde provozovnu a zahájil výrobu. Po krátkém čase ji zas zrušil, stroje nechal rozebrat a součástku po součástce odesílal do přístavů různě po Evropě. Plán to byl smělý, avšak ne zrovna čestný. A vyšel mu jen z části. Nakonec prý stejně nebyl schopen složité stroje uvést do chodu a musel si na pomoc povolat odborníky. Roku 1832 stroje začaly vyrábět anglický tyl.

Z továrny Tylex v Letovicích

Jakmile se letovické výrobky dostaly na trh, Anglie přišla s odvetou za tu – neobávejme se použít slovo „krádež“ – a snížila cenu svého krajkového zboží tak, aby Bauma přivedla na buben. Nečekaná pomoc přišla od císaře Františka I., který mu udělil privilegium: „V tuzemsku nesmí býti krom Letovic zřízena tovární výroba stejného druhu.“ A k tomu Baumovi až do smrti – míněno své vlastní – odpustil placení daní. Do poloviny devatenáctého století tak neměla krajkářská výroba v Letovicích na evropském kontinentě žádnou konkurenci a mohla se slibně rozvíjet.

Po smrti Daniela Bauma se jediným vlastníkem podniku stal jeho dřívější společník a švagr Moritz Faber. Letovická továrna s obchodním vedením ve Vídni pak nesla název „Moritz Faber a spol.

Jak se vedlo Faberovu podniku v meziválečném období? Kdy dostala továrna jméno Tylex? A jak je na tom v současné době?

autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.