Turnovský rodák Jaroslav Rudiš sbližuje národy Čechů a Němců. Dostal za to záslužný řád od německého prezidenta

Turnovský rodák Jaroslav Rudiš, který dlouhodobě žije v Berlíně, je jednou ze 14 osobností, které v pátek Steinmeier u příležitosti nadcházejícího Dne německé jednoty vyznamenal za jejich kulturní činnost. Znovusjednocení Německa si země připomíná 3. října.

„Prorážení cest, stavění mostů, překonávání hranic - i to jsou témata českého spisovatele, který je dnes naším hostem. Žije v Česku a Německu, píše česky a německy, rád také o železnici, kde jsme se spolu poprvé setkali,“ řekl Steinmeier o Rudišovi. Prezident spisovatele označil za osobnost, která pomáhá sbližovat Čechy a Němce a ukazovat jim společnou historii z rozličných perspektiv. „Neúnavně bojuje proti nedostatku povědomí o historii, který jak říká, usnadňuje populistům rozsévání nenávisti a sváru,“ dodal prezident.

Rudiš, který uvedl, že si záslužného řádu velmi váží, na konci srpna doprovázel Steinmeiera na jeho cestě vlakem z Berlína na návštěvu do Prahy. Rudiš tehdy řekl, že vlaky spojující českou a německou metropoli jsou pro něj symbolem svobody, proto i symbolicky vnímá způsob dopravy, jaký Steinmeier pro návštěvu Česka zvolil.

Rudiš se proslavil romány jako Grandhotel nebo Konec punku v Helsinkách či komiksovou trilogií Alois Nebel. Román Winterbergova poslední cesta, který vyšel v roce 2019, napsal již německy. V češtině kniha, za níž byl autor v roce 2019 nominovaný na prestižní cenu Lipského knižního veletrhu a v roce 2020 za knihu získal ocenění Chamisso-Preis/Hellerau, vyjde 14. října.

Záchvaty historie

Jejím hrdinou je Jan Kraus, pečovatel, který se v Berlíně stará o umírající. Pochází z Vimperku, od roku 1986 žije v Německu. S umírajícími tráví poslední chvíle jejich života. Jedním z těch, které pomyslně převáží na druhý břeh, je Wenzel Winterberg, rodák z Liberce, který je stejně starý jako tamní krematorium i Československá republika.

Téměř stoletý muž trpí „záchvaty historie“, celý život pracoval jako tramvaják a nikdy nestudoval, ale přesto toho ví o historii hodně. Jednoho dne Krause požádá, aby s ním vyrazil na poslední cestu střední Evropou. Společně se vydají vlakem z Berlína do Sarajeva podle starého bedekru pro Rakousko-Uhersko z roku 1913. Putují po stopách Winterbergovy dávné lásky Lenky, která se ztratila na začátku poslední války.

V němčině napsal Rudiš i grafický román Nachtgestalten (Noční chodci), na kterém spolupracoval s rakouským ilustrátorem Nicolasem Mahlerem. Tento týden ve čtvrtek pak Rudišovi vyšla německy psaná kniha s názvem Gebrauchsanweisung fürs Zugreisen (Příručka pro cestování vlakem).

Spolu s Rudišem ocenil prezident mimo jiné cellistu Jana Voglera, filmového režiséra Christiana Petzolda nebo fotografa Akinbodea Akinbiyiho.

Ceremonii, která se konala v sídle prezidenta na zámku Bellevue v Berlíně, doprovázela karanténní opatření kvůli pokračující pandemii nemoci covid-19. Vyznamenání seděli v rozestupech, gratulace se musela obejít bez potřesení rukou a také na závěr při německé hymně se nezpívalo.