Turnov vyrobí repliky ozdob Tóry. Co čeká archeology v Samaří? A jak viděli Židy Čeští bratři?

Repliky synagogálních předmětů pro synagogu v Turnově

Město Turnov před pár lety krásně opravilo svou synagogu. A teď do ní chce vytvořit repliky původních rituálních předmětů: koruny, štítu a nástavců na Tóru i ukazovátka. Pracovat na nich budou pedagogové a studenti místní šperkařské školy. Turnov proto uspořádal několik benefičních koncertů a sbírka stále pokračuje. Podrobnosti nám prozradila projektová manažerka organizace Turnovské památky a cestovní ruch Kateřina Poslušná.

„Ty původní předměty z naší synagogy pochází asi z poloviny 19. století, kdy běžně sloužily v turnovské synagoze. Nejsou tedy nějak zvlášť mimořádné ani z historického hlediska, ani třeba způsoby zpracování. Mají pro nás ale velkou citovou hodnotu, protože jsou prostě naše,“ vysvětluje Poslušná.

Tak jako většina věcí z českých a moravských synagog se i tyto předměty za druhé světové války dostaly do pražského židovského muzea. To je uchovává dodnes.

„Po rekonstrukci synagogy jsme je měli až do loňského roku zapůjčované a během sezóny jsme je ukazovali návštěvníkům,“ pokračuje Poslušná. „Bohužel ale je v objektu synagogy tak vysoká vlhkost, že nám muzeum už další zápůjčku neumožní,“ lituje.

Právě proto se Turnov rozhodl vytvořit repliky. A uspořádat sbírku na jejich výrobu. „Rádi bychom vybrali zhruba 350 tisíc korun. To by potom pokrylo nejen výrobu všech pěti replik, ale i moderní vitrínu s řízeným klimatem,“ dodává Poslušná.

Veřejná sbírka probíhá na transparentním účtu. Jeho číslo je uvedené na webu www.synagoga-turnov.cz.

Jak budou nakonec repliky vypadat? I to prozrazuje v pořadu Šalom alejchem Kateřina Poslušná.

Archeologové se vracejí do Samaří

Jaké bylo hlavní město biblického Izraele? Většina lidí odpoví, že Jeruzalém, ale míst, kde sídlili židovští králové, bylo více. V květnu izraelští archeologové obnovili vykopávky v místech, kde stálo starověké Samaří. O těchto výzkumech hovoří Jan Fingerland.  

Právě v Samaří, neboli v Šomronu, sídlili králové poté, co se jednotné království Saula, Davida a Šalomouna rozpadlo na jižní Judsko a severní Izrael. „Z Jeruzaléma vládli pokračovatelé Davidovy linie, na severu králové z nové dynastie, přičemž tamní králové na zhruba 160 let zakotvili právě v Šomronu,“ říká Fingerland.

„Vykopávky tam poprvé probíhaly počátkem 30. let, znovu v 60. letech, pak před 12 lety a nyní se na místo archeologové vrátili. Zajímá je hlavně královský palác a zbytky opevněného města zhruba z 9. až 8. století před naším letopočtem, tedy z období, kdy tam vládli králové jako Omrí a Jehú. Tyto objekty byly částečně prozkoumány už v minulosti a na místě byly nalezeny střepy s hebrejskými nápisy. Je možné, že pod zemí čekají velká překvapení,“ doufá Fingerland.

Podle něj bylo izraelské království „pravděpodobně bohatší a rozvinutější než to judské, ale kolem roku 720 před naším letopočtem podlehlo náporu Asyrské říše. Část židovských obyvatel byla odvlečena na východ, jiní odešli na jih a usadili se na území spřízněného Judska.“

Jaké další zajímavé starověké stavby v Samaří jsou? Jaké jsou plány na tamní „archeologický park“? A má zkoumání archeologů v někdejším Šomronu i politické souvislosti? I o tom hovoří Jan Fingerland.

Jednota bratrská a Židé: od lhostejnosti k přátelství

Asi nejznámější a nejvýznamnější česká Bible je Bible kralická. Jedná se o úplně první český překlad biblického textu z původních jazyků, tedy i z hebrejštiny. Ten pořídili v 2. polovině 16. století Čeští bratři. Jaký byl jejich vztah k židovství a k judaismu? O tom mluvil na přednášce neziskové organizace Mozaiky církevní historik z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy Ota Halama. Natáčela s ním Daniela Brůhová.

Biblický text původně Jednota bratská překládala z latinské Vulgáty. A její člen, konzervativní středověký křesťan Lukáš Pražský, dokonce polemizoval s Martinem Lutherem. „Ten křesťanům a teologům doporučoval, aby studovali biblické jazyky, to znamená hebrejštinu a řečtinu. Lukáš Pražský se tomuhle brání a říká, že autorita svatého Jeronýma, který stojí za Vulgátou, žil v Betlémě a hebrejsky uměl perfektně, je pro Jednotu bratrskou mnohem významnější než nějaké pofiderní znalosti hebraistů, kteří se učí hebrejsky pár let,“ pokračuje Halama.

Jednota bratrská ale právě díky svému důrazu na vzdělání tento názor později přehodnotila, a tak vznikla Bible kralická, která už zahrnula překlad Hebrejské bible přímo z hebrejštiny.

Jak se vyvíjel vztah Jednoty bratrské k židovství na „nepřekladatelských“ úrovních? A jak Čeští bratři varovali křesťany před účastí na velikonočních pogromech?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.