„Turistické značky“, které jste ještě neviděli. Skalní reliéfy ukřižování Krista na Českolipsku vedly poutníky a kupce
V podhůří Lužických hor nedaleko Nového Boru i Sloupu v Čechách se nachází obec Radvanec. Do vsi na horním toku Dobranovského potoka se můžete vydat za dvěma skalními reliéfy z 18. století, které znázorňují ukřižování Krista.
Reliéfy zřejmě neměly jen duchovní rozměr, ale byly nejspíš využívány i jako jakési – dnes bychom řekli turistické značky. Skalní reliéfy ukřižování Krista pod Lužickými horami vedly kupce a poutníky starou Žitavskou cestou.
První z radvaneckých Kalvárií se nachází u poloroubeného stavení u potoka zhruba uprostřed obce. Tento pískovcový reliéf je barevný, takzvaně pačokovaný vápennou maltou, což odpovídá období baroka. Každý světec má svoji barvu, i když ve venkovském prostředí po staletích oprav to již nemusí zcela odpovídat.
Záhada, nebo jasná věc?
Trochu záhadou zůstává důvod vzniku reliéfu. Podle historika Kamila Podroužka nejsou podobné reliéfy jen v Radvanci či v okolí Sloupu, ale objevují se už od Mělnicka přes Dubou: „Já osobně se domnívám, že to je stará Žitavská cesta z Prahy do Žitavy.“ A jsou o tom i historické zmínky. Sloup ležel na dálkové komunikaci již od středověku. Stará Žitavská cesta byla využívaná do doby, než Kinští v roce 1751 naplánovali novou cestu z Prahy přes Českou Lípu do Rumburku přes nově zakládaný Nový Bor.
Další skalní reliéf Krista se nachází těsně za Radvancem a dnes se na něj díváme dolů do úvozu. Tam totiž vedla původní cesta. Druhý reliéf ukřižování Krista je větší, ale není barevný. „Nejstarší letopočty co jsem tu našel, jsou ze čtyřicátých let 18. století, což docela dobře datuje provoz té cesty,“ míní historik.
Vedle reliéfu je do skály vytesaná kapsa, takzvaná špéra, a ten samý zářez je i na protější skále. Špéry sloužily dříve k přehrazení cesty. „Protože to byla dálková komunikace, něco jako dnešní D1, tak tu cestu bylo nutné tarasit,“ vysvětluje Kamil Podroužek. Tarasení sloužilo nejen k vybírání cel a mýtného, ale také zabraňovalo nebo alespoň zpomalovalo průchod vojsk. Vzhledem k blížící se Prusko-rakouské válce to bylo velmi důležité.
V okolí Radvance ale najdete i řadu dalších drobných památek zasazených do pískovce. A samozřejmě i úchvatný skalní hrad Sloup.
Související
-
Hrad Frýdštejn zahajuje sezónu. Kromě historie nabízí i nádherné výhledy
Kamenná věž uprostřed bukových lesů, vlající prapor na vyhlídkovém ochozu, stovky let historie. To je hrad Frýdštejn na okraji Českého ráje, který dnes otvírá.
-
„Neokoukaný“ cíl výletu? Cesta řemesel nedaleko Frýdlantu
Už jste byli u osady Poustka u Frýdlantu? Mají tam Cestu řemesel představující řemeslníky, kteří se podíleli na stavbě domu.
-
Nejkratší český tunel? Pekařova brána v Českém ráji
Nedaleko Vyskře se nachází stavba, která je ale uvnitř skály. Jmenuje se Mnich a roku 1914 do ní prorazili krátký tunel nazývaný Pekařova brána.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
