Tři deklarace české šlechty. První proklamovala češství a zavazovala bránit stát
Se vznikem Československa byly šlechtické tituly oficiálně zrušeny. Stát tím deklaroval rozchod s minulostí, zároveň část šlechticů mluvila především německy a existovaly tak pochybnosti o jejich loajalitě.
Přesto, že se první republika ke své vlastní aristokracii nezachovala zrovna vstřícně, s postupujícím ohrožením republiky ze strany nacistického Německa šlechta postupně třikrát deklarovala své vlastenectví.
První deklarace ze 17. září 1938, složená prezidentu Benešovi, proklamovala češství a zavazovala bránit stát. Audience se zúčastnilo 12 zástupců jedenácti šlechtických rodů. Autorem textu byl Karel VI. Schwarzenberg a přečetl jej František Kinský.
Druhá deklarace měla podobné znění jako ta první, ovšem přijímal ji už prezident druhé republiky Emila Hácha. Ta třetí, po vzniku protektorátu, byla protestem proti tlaku přijmout říšskou národnost a germanizaci. Signatáře pak nacisté pronásledovali, některé uvěznili a zabavili jim majetek. Ti, co přestáli válku, netušili, jaké události přinese rok 1948.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
