Těžní věž Kukla v Oslavanech je unikátní technická památka. Kolem ní vznikl zábavní areál Permonium

21. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pohled na areál Kukla

Historie areálu Kukla v Oslavanech na Brněnsku se začala psát roku 1860. Moderní těžní věž vyrostla až během velké rekonstrukce v roce 1913. Brány dolu byly definitivně uzavřeny roku 1986. Po dalších opravách byla věž v roce 2012 otevřena pro veřejnost jako technická památka. Kolem ní pak postupně vyrostl zábavní park Permonium, který těší nejen zájemce o historii hornictví, ale i děti a adrenalinové nadšence.

Od roku 1848 se těžilo uhlí v dolu Františka v Padochově. Poté, co výbuch důlních plynů usmrtil 53 horníků, rozhodlo se Těžířstvo Mullerovo vybudovat řádnou větrací a odvodňovací šachtu. Ta měla být vyhloubena u Oslavan na kopci Kukla. V roce 1865 byl vyhlouben a založen důl nazvaný Nová Šachta.

V roce 1911 bylo rozhodnuto o stavbě černouhelné elektrárny v Oslavanech, zároveň s tím probíhaly i intenzivní práce na Dolu Kukla. Díky elektrárně se stal centrálním dolem celé oblasti, a proto prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Šachta byla nově vybetonována, staré budovy byly strženy a nahradily je zcela nové povrchové budovy. Spolu s nimi vyrostla také moderní železobetonová těžní věž vysoká 41 metrů.

V jejím nejvyšším patře byl umístěn elektrický těžní stroj Koepe s elektrickým měničem systému Illgner, který byl prvním svého druhu v celé Rakousko-Uherské monarchii. Věže v jiných dolech měly těžní ústrojí umístěno na zemi. Areál Kukla se tak stal nejdůmyslněji vybudovaným dolem celého Rosicko-oslavanského uhelného revíru.

Další neštěstí i tvrdá práce židů

I přesto, že byl areál na svou dobu moderní, nevyhnulo se ani Kukle neštěstí v podobě výbuchu důlních plynů. Roku 1921 tam přišlo o život 26 horníků. Během roku 1941 vznikl na území dolu židovský tábor, kam byli převáženi k vykonávání nejtěžších prací Židé z Ivančic a vězni z pevnosti Terezín.

V roce 1947 byl důl Kukla přejmenován na důl Václav Nosek a pod tímto názvem byl 31. srpna 1973 uzavřen. Do roku 1985 ještě sloužil jako vtažná jáma k odčerpávání důlních vod, o rok později byl ale areál definitivně uzavřen. Od roku 1993 je vlastníkem areálu Strojírna Oslavany, s.r.o., která nechala 7. července 2009 prohlásit těžní věž Kukla kulturní památkou. Od roku 2010 prošla věž díky investicím strojírny, ale i dotacím z EU a Jihomoravského kraje, kompletní rekonstrukcí a 1. května 2012 byla zpřístupněna veřejnosti.

Věžní hodiny umístěné ve spodní hale, tzv. náraží, zapůjčilo Technické muzeum v Brně

Návštěvníky hned při vstupu do přízemí věže upoutají věžní hodiny zapůjčené Technickým muzeem v Brně. Nachází se zde také kavárna a ve zvýšeném patře toalety. Železobetonové schodiště vedoucí k minikinu se dochovalo v původní podobě. Nově byl vybudován moderní panoramatický výtah. Až do horního patra se tedy mohou podívat i hůře pohybliví návštěvníci. Prohlídku doplňuje výstava historických svítidel, lamp a petrolejek pod názvem Jak se dříve svítívalo.

Na terase lze obdivovat celokovové točité schodiště coby zajímavý prvek industriální architektury a vedle něj původní, dnes již nepoužívanou výtahovou šachtu. V patře Muzeum se návštěvníci mohou seznámit s postavami a artefakty oslavanských pověstí. V nejvyšším patře nazvaném Vyhlídka se otevírá nádherný pohled do širokého okolí. Je zde umístěn také panel s dobovými fotografiemi, které v obraze shrnují celou historii areálu Kukla.

Zábavní park Permonium

Okolo těžní věže Kukla vznikl postupně zábavní park Permonium, který nabízí vyžití návštěvníkům všech věkových kategorií. Ti nejmenší budou nadšení z Duhového světa – relaxačního parku se zábavnými vodními prvky, duhovou vílou Permínou a jejími kouzly. Park je navíc zaměřen na ekologickou osvětu.

Permonium

Permonium dále nabízí nevšední kulisy a rekvizity z hornictví, sopku, jezírko a také interaktivní hry, díky kterým mohou děti i dospělí projít celý areál, včetně bludišť zcela vtaženi do hornického prostředí. Nechybí ani unikátní odměny pro vítěze her. A pro milovníky adrenalinu jsou připraveny lanové atrakce ve velké výšce, včetně jízdy po laně z těžní věže, které je zavěšeno 11 metrů nad zemí.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová