Táta mi říkal, že herectví není pro holku, vzpomíná Renata Rychlá. V Ypsilonce hraje už třicet let
Už třicet let je herecky věrná legendární Ypsilonce. Objevila se také v řadě seriálů. „Hrát před kamerou je jiné než divadelní hraní. To byla škola,“ vzpomíná herečka na první natáčení.
Do Ypsilonky ji přivedl zakladatel Jan Schmid. „Přijal mě dokonce na DAMU bez maturity, což vůbec nevím, jak dokázal. Takže maturitu nemám, ale jsem Mgr.,“ říká pobaveně. „Jan Schmid byl velká osobnost a uměl jednat s lidmi. Osobně mi předal strašně moc.“
V ikonickém divadle je zabydlená už třicet let. „Z Ypsilonky se neodchází. Chtěla jsem být taky zpěvačkou, to mi bylo asi 25 let. S kolegyní Markétou Plánkovou jsme měly kapelu Exit. Ale do jinýho divadla mě to netáhlo. Ypsilonka je můj domov,“ říká Renata Rychlá.
Titul jí umožňuje vyučovat a těží i ze zkušeností s Janem Schmidem. „Neplánovala jsem učit, ale dostala jsem nabídku vést skupinu dramatického kroužku v Řevnicích. Teď už mám dvě skupiny, baví mě to. Myslím, že je důležité dětem rozvíjet sebevědomí a aby se za sebe uměly postavit.“
Herectví není pro holku
Renata Rychlá začínala jako elévka v Západočeském divadle Cheb. Ještě ve čtrnácti letech chtěla být zdravotní sestrou. „Herečkou a režisérkou jsem ale chtěla být vždycky. Táta i brácha (o osm let starší herec Petr Rychlý – pozn. red.) hráli ochotnické divadlo a já jim záviděla. Tak jsem začala psát takové dětské divadelní hry. Ale přišlo mi, že být herečkou je nemožné. I táta mi říkal, ať dělám něco pořádnýho, že to není pro holku.“
Na zdravotní školu ji ale nevzali. Začala studovat textilní obor, na který se dostala. „To mě nebavilo. Jednou přijel brácha a zeptal se, jestli ještě chci být herečkou. Když jsem kývla, řekl, ať se naučím monolog a přijedu na zkoušku do divadla do Chebu.“
Zdivočelá země
Před kamerou se objevila hned v několika seriálech. Pro Zdivočelou zemi jí dal příležitost režisér Hynek Bočan. „On se znal s lidmi s Ypsilonky, dělal u nás i jedno představení. Tak mě znal odtamtud.“
Natáčení se jí moc líbilo. „Bylo to skvělý. Sice dlouhý, čekalo se třeba na mrak nebo na letadlo. Hynek Bočan mě učil hrát před kamerou, já do té doby měla jen divadelní herectví. A ono je to jiný. Byla to pro mě velká škola. Prostoje mi nevadily, vyplnili jsme je kávou, fórky.“ Hynek Bočan ji později obsadil i do Nemocnice na kraji města po 20 letech. Zahrála si také v Ordinaci v růžové zahradě.
Jaký byl její vztah s o osm let starším bratrem Petrem Rychlým? Vybaví si svoji první hru v Ypsilonce? Jak si užívá komedii, kde hraje 19letou dívku? Vnímá během představení emoce mezi diváky? Proč si se všemi dětmi z dramatického kroužku tyká? Poslechněte si v rozhovoru s Alex.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.