Tajná řeč náhrobních kamenů

11. červenec 2021

Prázdninové putování po Čechách a Moravě může nabídnout i nečekaná překvapení. Například na některém z židovských hřbitovů.

Těch hřbitovů je na 350 a náhrobní kameny zde často provázejí i výrazné symboly. Náhrobku náleží v židovské kultuře výjimečné místo. První podle Bible vztyčil praotec Jákob nad hrobem své ženy Ráchel. Navazující židovská tradice pak náhrobní kámen považuje za dar zemřelému, jeho věčný majetek, který též vypovídá o zesnulém. V kameni vytesaná reliéfní zpodobnění přitom v symbolické zkratce často upozorňují na jméno, ale neméně na zaměstnání.

Uhádnout je není ani tak těžké. Vytesané biblické dvě desky Desatera, archa úmluvy, svitek Tóry, rozevřená kniha, sedmiramenný svícen z jeruzalémského chrámu – to jsou neklamná znamení, že stojíme před hrobem náboženské osobnosti, rabína.

Může tomu však být i jinak. Náhrobní kámen proslulého rabína Löwa na pražském Starém židovském hřbitově zdobí na vrcholku piniová šiška a v kameni vytesaný hrozen. „Spravedlivý vykvete jako palma a rozrůstá se jako libanonský cedr,“ praví se v žalmu. Plodem cedru je však právě piniová šiška a hrozen má také své poselství. Jeho kuličky jsou drahocenným extraktem sladkosti – symbolem nabyté moudrosti. Hrozen sklánějící se pod jejich tíhou k zemi pak upomíná, že skutečná moudrost se pojí s pokorou.

Obecně náhrobky židovských náboženských osobností často zdobí koruna coby připomínka znalosti Tóry. Podle Talmudu však existuje i koruna kněžství. Ta na náhrobcích – často s vypodobněním žehnajících dlaní – dodnes značí hroby potomků kněžského rodu kohenů. A Talmud zmiňuje ještě třetí korunu, která stojí nejvýše – korunu dobrého jména. S tou se je možno nejednou setkat i na místě posledního odpočinku žen.

Od 19. století se na židovských náhrobcích početněji objevují nástroje spjaté s určitým povoláním. K již starším klíčům a pokladničkám, které odkazují k činnosti správců synagog, přibyl nůž coby znamení šocheta, který pro židovské obce zajišťoval rituální porážky zvířat.

Lékaře nebo lékárníka na náhrobcích symbolizují hmoždíř nebo lanceta, poštmistra trubka, kterou však není radno zaměnit se šofarem, kravským rohem, na nějž se troubí při stanovených náboženských příležitostech. Troubit na šofar není tak úplně lehké, a proto i náhrobní kámen může připomenout tuto dovednost zesnulého.

Vraťme se však k obvyklejším symbolům: Nůžky na náhrobním kamenu jsou znamením krejčího nebo švadleny, váhy právníka, rydlo rytce nebo výrobce pečetidel, úhelník, sekáček nebo i další nástroje oznamují, že stojíme před hrobem kameníka.

Vyhledávání a poznávání symbolů na židovských náhrobcích se tak může stát i pěknou hrou. Židovské muzeum v Praze ostatně takovou pro děti ve svých vzdělávacích programech nabízí.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio