Tadeáš Hájek z Hájku měl zásadní vliv na rozvoj vědeckého bádání v Čechách. Císař Rudolf II. mu svěřil vedení alchymistické laboratoře
Narodil se roku 1525 do rodiny pražského univerzitního bakaláře. Studoval ve Vídni, Boloni nebo v Miláně a zaměřil se především na matematiku, astronomii a medicínu.
Ve svých pojednáních o hvězdách se zajímal hlavně o problematiku pohybu planet a komety. Později působil jako vojenský lékař a roku 1572 získal místo dvorního lékaře císaře Maxmiliána II.
Teprve až jeho nástupce Rudolf II. však naplno využil schopností Tadeáše Hájka z Hájku. Svěřil mu totiž vedení alchymistické laboratoře. Hájkovým úkolem mimo jiné bylo odhalovat mezi novými adepty diletanty a podvodníky. Byl zjevně úspěšný, protože se brzy stal jádrem vědecké pracovní skupiny, která se koncem 16. století dávala v Praze dohromady.
Právě na Hájkovo doporučení pozval císař ke dvoru významné učence, kterými byli například John Dee, Tycho Brahe nebo Jan Kepler. Tadeáš Hájek z Hájku zemřel roku 1600 jako uznávaný příslušník císařského dvora.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
