Sylva Lauerová: Hračka nebyla psaná na nějaké literární úrovni, možná proto měla úspěch

3. leden 2023

Má velmi poutavý životní příběh. Doktorka práv, která se úspěšně pohybovala ve světe realit, se nakonec stala spisovatelkou. Její erotické romány jsou bestsellery.

Nejslavnější kniha Hračka byla určena především ženám. „Je psaná v ich-formě, kde hlavní hrdinkou je žena. Takže to se asi muži nečte moc dobře. Na druhou stranu sem tam dostanu i maily od mužů, že večer ženě z této knížky předčítali, aby obohatili jejich sexuální vztah,“ vypráví spisovatelka Sylva Lauerová.

„Částečně jde o autentický příběh, částečně je to fantazie a část postav je opravdu inspirována ještě dnes žijícími lidmi,“ přiznává spisovatelka. „Tatínkovi jsem ale zakázala tu knihu číst. Přestože mě neposlouchá, tak teď jí skutečně nečetl. Třeba se bál, že by se za mě styděl.“ Vysvětluje, že kniha vznikla z čiré radosti a touhy zjistit, jestli je schopná dotáhnout do konce románový celek. „Proto jsem zvolila i lehčí téma. Úspěch mě překvapil. Ale co se týče literární úrovně, tak na tu tak pyšná nejsem.“

Seychely – kde to je?

Děj knihy se odehrává na Seychelách, kde spisovatelka převážně žije od roku 1996. O jejich existenci ale do té doby neměla tušení. „To bylo až mystické, jak to ke mně přišlo. Něco jsem v práci psala, kolega něco vyprávěl a já ho nevnímala. Ale najednou jsem slyšela ‚Seychely‘. On tam nedávno byl a vyprávěl o nich. To slovo mi bylo tak blízké, že jsem řekla, že tam musím letět. Do té doby jsem ani nevěděla, kde leží. Během tří týdnů jsem si vše zařídila a letěla, aniž bych věděla, co mě tam čeká. Ale jsem zvyklá věci dotáhnout do konce.“

„První tři dny jsem si říkala, jak mě ta moje intuice mohla tak zradit. Já se nijak nepřipravovala na nic. Možná jsem tehdy očekávala trochu více luxusu, ale našla jsem úchvatnou přírodu, malé domky. Když jsem chtěla koupit máslo, musela jsem projet celý ostrov, než se mi to podařilo. Ale třetího dne se něco změnilo. Je tam přítomno něco, co tady v Evropě moc neznáme: štěstí, klid a čas tam funguje úplně jinak.“

Básně jsou záležitostí okamžiku

Alex Mynářová a Sylva Lauerová

V zatím posledním románu s detektivní zápletkou Hodina zmijí už literární úroveň považuje za vysokou. „Navíc si ji s nadšením můžou přečíst jak muži, tak ženy. Je psaná napínavě a současným jazykem.“ Napsala i sbírku poezie Klóketen. „Básnila jsem už jako malá holčička. Básně jsou záležitostí okamžiku. Ale časem se k ní vrátím a s odstupem zhodnotím, jestli to tak nechám, nebo upravím. Kdežto román je mnohem vysilující práce, trávíte nad ním dva tři měsíce v podstatě v kuse.“

Za knihu Experimentální atlas mužů získala čestné uznání v soutěži o Cenu Miroslava Švandrlíka, která oceňuje nejlepší humorná literární díla. „Striktně jsem se snažila zachovat podobu atlasu. Takže v rámci devíti čeledí nabízím několik desítek druhů mužů vyskytujících se na našem území. Řada mužů se smyslem pro humor se v tom našla.“

Vystudovala práva, ale v praxi se jim nikdy nevěnovala. Proč? Říká, že žena by měla být ženou. Plánuje také experimentální atlas žen? Poslechněte si v pořadu Alex a host.

Spustit audio