Svatý Václav by mohl být vzorem člověka, který nemyslí na sebe, ale na obecné dobro. A o to bychom měli usilovat, míní arcibiskup Přibyl

28. září si Česká republika připomíná svatého Václava, patrona českého národa. Den české státnosti je státním svátkem, který připomíná nejen život a mučednickou smrt slavného Přemyslovce, ale i jeho odkaz míru, křesťanské víry a spravedlivé vlády. Jestli je dneska jeho tradice ještě živá, i na to nám odpověděl pražský arcibiskup Stanislav Přibyl.

„To by mě taky zajímalo. Já mám mít poprvé kázání na Svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi a jsem zvědavý, jakým způsobem ho lidé přijmou. Je to pro mě poměrně těžké téma právě proto, že je už hodně vyčerpané a tenduje ke klišé. Ale myslím si, že svatý Václav by mohl být takový vzor člověka, který nemyslí na sebe, ale na obecné dobro. I to obecné dobro může být nějaké klišé, ale je to něco, o co bychom měli usilovat,“ uvažoval pražský arcibiskup.

„Jeho smířlivost měla spojovat lidi. Vážil si každého člověka, měl ke každému úctu. Jsou legendy, jak vykupoval otroky, a skutečně, Praha byla v jeho době velkoobchodem s otroky, tak tím, že jim dával svobodu, přiznával každému člověku jeho důstojnost. To je vysoce křesťanské, ale zároveň vysoce lidské a myslím si, že v každé době vysoce aktuální.“

„A v době, kdy se k sobě stavíme hodně nepřátelsky a pořád se vymezujeme jeden proti druhému, tak všimnout si druhého člověka jako předmětu mé úcty, by mohlo být něco, co je aktuální, protože nás to spojí, posílí a utvrdí, abychom byli odolní,“ vysvětlil Stanislav Přibyl.

Co může postava středověkého knížete a světce říci modernímu, často nevěřícímu Čechovi, pro kterého je 28. září prostě jen den volna?

„Byl jsem na setkání, kde mi desítky lidí, a málokdo z nich byl věřící, tvrdily, že máme nějak v DNA křesťanství jako kulturní fenomén, a že bychom to měli rozvíjet. A je to pravda, i když to Desatero utrpělo v našem praktickém životním směřování, tak přece jenom ho máme nějak v krvi. Máme v krvi kulturní zařazení, které je svou povahou křesťanské,“ vyprávěl Přibyl.

„Náš pojem svobody je vlastně křesťanský. Vychází třeba i z toho, že svatý Václav chtěl dopřát každému svobodu a my to dnes vidíme jako jednu z největších hodnot. Jde jen o to, propojit náš současný život, plný nejrůznějších civilizačních výdobytků, s tím, že tyto věci mají vlastně křesťanský původ. A to není jenom nějaká muzeální zpráva, měli bychom se vrátit ke kořenům a uvědomit si, odkud ty věci přišly, že nespadly z nebe,“ přiblížil Stanislav Přibyl.

„Samozřejmě pro někoho to bude jenom den volna, to je taky pěkné, protože i den volna je výdobytek, ale myslím si, že bychom měli opravdu neházet křesťanství do starého železa, protože i když se možná za něj stydíme nebo děláme, že nás nezajímá, tak když se podíváme dobře okolo sebe, tak s ním prostě žijeme. A tohle je potřeba rozvíjet, nějakým způsobem kultivovat a být na to pyšný,“ dodal pražský arcibiskup.

Co v rozhovoru ještě uslyšíte? Například o historii i křesťanských legendách o svatém Václavovi, o tom, jak byl jeho odkaz v minulosti různě interpretován, jak se připravuje poutní mše svatá na Národní svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi, nebo jak vypadalo letošní vyzvedávání českých korunovačních klenotů ze svatováclavské kaple v chrámu svatého Víta.

Poslechněte si celý rozhovor s pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.