Suchardův dům v Nové Pace vznikl kvůli svatbě. Zdobí ho bohatá sgrafitová fasáda
Suchardův dům v Nové Pace v Královéhradeckém kraji patří vedle paulánského kláštera k mimořádným symbolům města. Sídlo bylo a dodnes je útočištěm umění: nechal jej totiž postavit slavný rod Suchardů - malířů, řezbářů a sochařů. Na místě dvou původních domů vznikl nejprve ateliér a v letech 1895 až 1896 pak novorenesanční Suchardův dům.
Unikátní umělecké dílo s bohatou sgrafitovou výzdobou vzniklo podle projektu Otakara Wolfa v duchu Wiehlovy české renesance a nakonec podle pozměňujících návrhů Antonína Cechnera za dohledu Jaroslava Breta. Na výzdobě fasády se podíleli všichni členové rodiny Antonína Suchardy mladšího, jeho syn Stanislav Sucharda i dcera Anna.
„Kvůli ní byl vlastně dům postaven, aby se zde mohla 23. listopadu 1896 konat její svatba s profesorem Aloisem Boudou. Svědky na svatbě byli Mikoláš Aleš a Stanislav Sucharda. Suchardové ale v Nové Pace dlouho nezůstali a přestěhovali se do Prahy, kde Stanislav nechal postavit v Bubenči dvě vily,“ dodává Miloslav Bařina, bývalý ředitel novopackého muzea, které dnes v Suchardově domě sídlí.
Zakladatelem umělecké tradice rodu Suchardů byl Jan Sucharda starší, který se narodil v roce 1770. Je to až neuvěřitelné, ale výtvarná rodinná tradice trvá dodnes. Suchardové tvořili pomníky, náhrobky, sochy, betlémy a loutky. Nejslavnějším ze Suchardů byl Stanislav Sucharda (1866 – 1916), autor pomníku Františka Palackého v Praze. Jeho mladší bratr Vojtěch (1884 – 1968) je zase autorem apoštolů na Staroměstském orloji, vytvořil 250 hlavic pilířů v chrámu svatého Víta a založil scénu Říše loutek. Jejich sestra Anna Boudová byla matkou známého ilustrátora Cyrila Boudy.
„V historické expozici muzea v Suchardově domě se návštěvníci mohou na konkrétních ukázkách setkat se skutečně pozoruhodnou minulostí a kulturní atmosférou města, na kterou měly vliv výrazné povahové vlastnosti obyvatel, charakter krajiny a cosi mezi nebem a zemí,“ přibližuje Miloslav Bařina.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Firma exzbrojaře Strnada poslala trestní oznámení na anonyma Pauknera, ten píše o pomstě
-
Nová koncepce kulturní politiky vznikla absurdním procesem a je extrémně vágní, kritizuje Bakule
-
Fotbalisté Sparty v odvetě s Lyonem prohráli 0:3. V Lize mistrů tak končí, hrát budou Evropskou ligu
-
Trump nechal novináře jako návnadu. Z Turecka odletěl tajně kvůli hrozbě z Íránu







