Stížnosti vánočního kouzelného rozhlasového kapra

23. prosinec 2016
Koktejl

Vánoce. To je spousta radosti a veselí, ale ne pro všechny. Pro naši nejznámější a nejčastěji lovenou rybu je období před svátky samý stres a boj o přežití. A to jenom proto, že bez kapra si spousta Čechů od 19. století neumí představit štědrovečerní večeři. Poslechněte si stížnosti našeho kouzelného rozhlasového vánočního kapříka.

„Plavu si takhle v klídku a najednou šup – a mám jít na pekáč? Ještě, že existujou lidi, kteří se nás aspoň snaží bránit,“ stěžuje si rozhlasový vánoční kapr, kterého si zahrál moderátor Tomáš Beneš.

„Snažíme se lidi přesvědčit, že je absurdní, aby se svátky míru a lásky slavily pouličním zabíjením a jatkami. Snažíme se lidi upozornit na to, že kapři cítí bolest ve srovnatelné míře jako třeba psi a kočky,“ vysvětluje Marek Voršilka z občanského sdružení Otevři oči.

Vědci a odborníci přes neurologii se na tom veskrze shodnou – ryby cítí bolest. Mají totiž vyvinuté takzvané nocisenzory, smyslové buňky pro vnímání bolesti. „Rozhodně není řešením koupit si kapra a pustit ho do řeky. Po tom všem, co si prožili, už nejsou schopni v řece přežít. Řešením by bylo nechat je na pokoji v rybníku,“ uzavírá Voršilka.

Nechceme do vašich sterilních van

Rozhlasový vánoční kapr má výtku i na místo svého dočasného pobytu: „Vaše sterilní bílá koupelnová vana není našim přirozeným ekosystémem,“ upozorňuje šupináč.

Jeho slova potvrzuje i Josef Duben ze Státní veterinární správy: „Pro chovanou rybu je každá změna teploty stresem. Vzpomeneme-li, jak rybáři v létě naříkají, když se zvýší teplota v rybnících. Když si člověk kapra přinese domů, ryba to samozřejmě přežije – i pobyt ve vaně, ale je to pro něj nepřirozené prostředí, teplo, světlo. Kapr prostě není hračka.“

Kapr
autor: Jaroslava Mannová
Spustit audio