Stále více ptačích druhů u nás zimuje, říká ornitolog Bacílek. Reagují tak na měnící se klima
Dlouhodobý déšť, nízké teploty a silný vítr v polovině září přinesl zkázu v podobě povodní. Také Záchranné stanice pro volně žijící zvířata v tomto období vydávaly zprávy o množství vysílených opeřenců. Jak jsou na tom v současné době stěhovaví ptáci a nakolik mění klimatické změny jejich život, se Iveta Kalátová ptala ornitologa Martina Bacílka.
Povodně z poloviny září 2024 dopadly například na populace jiřiček a vlaštovek. Tisíce se jich podařilo zachránit, další tisíce ale podle Martina Bacílka nejspíš uhynuly.
„Došlo k souhře tří faktorů; trvalý déšť, zima a vítr ty ptáky oslabil. Oni loví létající hmyz, což v tom dešti nemohli, a i když jsou schopní několik dní hibernovat a zpomalit svůj životní chod; třeba dva, tři dny bez potravy bez problémů zvládnou; tak tady těch okolností bylo najednou pro ně moc, a bohužel to řada z nich nepřežila,“ vysvětlil ornitolog.
V Záchranných stanicích se ptáci osuší, jsou v teple, v klidu, dostanou potravu. Když naberou síly, tak je ošetřovatelé vypustí, aby se mohli vydat na dlouhou cestu na jih na svá zimoviště.
„Odlétli zejména hmyzožraví ptáci. To jsou ty zmiňované vlaštovky, jiřičky, břehule, a odlétají další druhy, například bahňáci, kteří tady taky nezimují. Naopak se sem zase už některé druhy ze severu začínají přesouvat. To jsou třeba pěnkavy jikavci, které už tady v prvních skupinách jsou. Začínají přilétat husy, rackové a další ptáci, kteří u nás budou zimovat,“ přiblížil Martin Bacílek.
Změny chování některých ptačích druhů
Některé ptačí druhy, které většinou létaly na zimoviště v jižních zemích, v posledních letech mění své zvyky a zůstávají na zimu v Čechách. Podle ornitologů tak reagují na změny klimatu. Jedním z nich je i Pták roku 2024 rehek domácí. Ten už podle Martina Bacílka většinou neodlétá do Středomoří, ale zůstává v Čechách. Ornitlogové to v uplynulé zimě potvrdili průzkumem.
„Jejich chování se změnilo velmi rychle, řekněme v řádu několika let. Dříve tady zůstávali naprosto výjimečně a teď zůstávají stovky ptáků, jak se nám v zimě potvrdilo. Přes sezónu jsou hmyzožraví a od podzimu se zaměřují na bobule, třeba na loubinec nebo ptačí zob, takže se vyskytují hlavně v místech, kde tu potravu mají. To jsou často různé průmyslové zóny, nákupní centra, nádraží…“ doplnil ornitolog.
Pokud je ale zima příliš tuhá, rehci se během ní odstěhují do oblastí, kde taková není. Podobně se v důsledku změn klimatu chovají i jiné ptačí druhy. Mezi ně podle Bacílka patří třeba jeřáb popelavý, který patří k největším ptákům u nás.
„To je jeden z druhů, který významně změnil své chování. Ještě před několika lety většina odlétala do Francie, do Španělska, kde zimovali. A teď odlétají do Německa, na takové shromaždiště nedaleko Drážďan, a část té populace se zase vrátí do Čech, kde zimu bez problémů zvládnou. Dnes už to jsou stovky jeřábů, kteří tady přezimují,“ vysvětlil Bacílek.
Jak je to s druhy, které u nás zůstávají přes zimu? Jak moc je lidé mají krmit? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Související
-
Český ráj - jeho velká láska. Ornitolog Mrkáček vydal knižní procházku Českým rájem
Ornitolog, ochránce přírody, spisovatel a fotograf Zdeněk Mrkáček se po úspěšném výletu do světa filmu vrátil ke knížkám. Vydal další knihu o Českém ráji.
-
Ptáci mě mají pořád čím překvapovat, prozradil ornitolog Martin Pudil a pozval na ukázky kroužkování
V podzimních dnech pořádají ornitologové let procházky do přírody, kde pozorují ptactvo. Na jednu z nich pozval posluchače i náš páteční host, ornitolog Martin Pudil.
-
Ptačí park Mnišské louky u České Lípy tepe životem. Jaké ptačí druhy tam můžete vidět?
Mokřiny v zákrutu Ploučnice u České Lípy přeměňuje Česká společnost ornitologická na Ptačí park Mnišské louky. Více řekl Pavlu Kudrnovi ornitolog Martin Bacílek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.