Sociolog Buchtík: Udržet opatření bude čím dál tím těžší, vůle lidí se totiž bude postupně drolit

19. březen 2021

Už bezmála tři týdny platí na území České republiky relativně tvrdá opatření proti šíření koronaviru SARS-CoV-2. Křivka růstu počtu nakažených se pozvolna zplošťuje, zatím jsou ale čísla stále vážná a nemocnice v některých částech země zřejmě to nejhorší teprve čeká. Podle ředitele agentury STEM, sociologa Martina Buchtíka jsou v tuto chvíli Češi v dodržování pravidel, jako je nošení roušek, disciplinovaní. Vůle k podřizování pravidlům se ale bude postupně drolit, předpovídá.

„V datech totiž nezachytíme tu jemnou věc: dodržovat a nedodržovat opatření totiž není binární, není to jedna a nula. Ale je to kontinuum. Děláte různé výjimky třeba proto, že nevíte, co zrovna platí, nebo protože si potřebujete oddechnout, ulevit, navštívit někoho blízkého,“ připomíná sociolog. 

Radu pro představitele státu, jak ochotu lidí dodržovat nařízení podpořit, ale nemá. „Kdybychom se o tom bavili před rokem, tak je to jednoduchá a otevřená komunikace. Spíš jen nabádání společnosti k dodržování nějakých pravidel. Ale po roce už těžko říct, jestli se něco může změnit.“

Čtěte také

Prostor je teď malý, myslí si Buchtík. A navíc se blíží volby, upozorňuje s tím, že i ochota politiků dohodnout se bude nejspíš o něco nižší.

„Motivovat občany je hodně složité a myslím si, že udržet ta opatření bude čím dál tím těžší. Nicméně je ale třeba říct, že lidi nejsou nějací divoši, které je potřeba evangelizovat. Na datech jsme viděli, že veřejnost pravděpodobně zareagovala na zhoršující se situaci dřív, než vstoupila opatření v platnost.“

A zdůrazňuje že snaha držet občany na uzdě je zbytečná. „Pokud si řeknete, že je to potřeba, znamená to, že společnosti nevěříte. A potom podle mého názoru nemáte důvod se snažit ji politicky řídit,“ shrnuje.

Zanedbání přišlo už na podzim

Ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer ale varuje, že aktuální čísla jsou stále mimořádně vážná.

Čtěte také

„Vypovídají sice o tendenci zlepšování, ale zplošťování té křivky je velmi pomalé. Je to logický důsledek námi a vládou zanedbané vážnosti pandemické situace už na podzim, kdy se dávno mělo bít na poplach.“

Inspiraci k tomu, jak lze situaci udržet pod kontrolou, přitom můžeme čerpat přímo u našich sousedů, třeba v Rakousku nebo Německu, říká.

Jako černá kronika

Předseda Asociace českých a moravských nemocnic a také ředitel Nemocnice Hranice Eduard Sohlich apeluje na zmenšení prostoru pro negativní zprávy v médiích. Zpravodajství mu aktuálně připomíná spíš černou kroniku a coby lékař vnímá nepříznivý vliv tohoto trendu na nemocné.

Hosty byli:
Libor Grubhoffer, virolog, ředitel Biologického centra Akademie věd
Jan Grolich, KDU-ČSL, hejtman Jihomoravského kraje
Eduard Sohlich, předseda Asociace českých a moravských nemocnic a ředitel Nemocnice Hranice
Martin Buchtík, sociolog a analytik, ředitel agentury STEM

„Chodí k nám vystrašení pacienti, kteří sice mají covid-19, ale mají potíže spíš se zhoršením jiné choroby – například diabetu.“ A právě to má podle Sohlicha na svědomí převažující negace v mediálním prostoru.

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Lukáše Matošky.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.