Sliby Malé dohody se nenaplnily. Když došlo k ohrožení Československa, Jugoslávie i Rumunsko závazky oficiálně vypověděly
S koncem první světové války roku 1918 vzniklo ve střední Evropě mnoho nových států. Silný vliv na ně měla Francie, která podporovala jejich spojenectví. V roce 1921 proto vznikla takzvaná Malá dohoda – vojensko-hospodářský pakt mezi Československem, Jugoslávií a Rumunskem.
Tyto země měly mezi sebou sice jen krátké úseky společných hranic, přesto bylo jejich spojenectví významné. Cílem bylo především zabránit obnově Rakouska-Uherska a účinně potlačovat snahy Maďarska o expanzi. V Československu, Rumunsku i Jugoslávii žily totiž výrazné maďarské menšiny a Budapešť neskrývala touhu tato území přičlenit k Maďarsku.
Spojenci si měli vzájemně přijít na pomoc v případě ohrožení. Když však takový okamžik v září 1938 skutečně nastal, sliby se nenaplnily a Československo se na pomoc zemí Malé dohody nemohlo spolehnout. V lednu 1939 pak Jugoslávie i Rumunsko spojenecké závazky oficiálně vypověděly, a tím Malá dohoda zanikla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.