Sladký ráj v centru Liberce: Užijte si podívanou, jak se rodí bonbóny

16. říjen 2017
Drobné bonbonky vyrábějí zkušení cukráři v atelieru v centru Liberce, návštěvníci tak mají možnost prohlédnout celý proces výroby cukrátek

Přes den vyrábí sladké karamelky a lízátka, večer hrají na housle v libereckém divadle F. X. Šaldy. Řeč je o Olesie Voličkové, která se se svou rodinou do Čech vrátila z Podkarpatské Rusi a jejím příteli Ištvánovi Matejčovi, ten pochází z Maďarska. Pojí je k sobě nejen láska k hudbě, ale i sladké umění, naučili se totiž vyrábět maličké cukrové bonbónky, ve kterých se ukrývají ještě menší obrázky. Na to, jak se vyrábějí, se můžete podívat v centru Liberce.

Sladkosti o průměru půl centimetru mají v sobě například obrázek jablka nebo maliny, po kterých chutnají, ale i dokonale vyvedené nápisy. Postup výroby sladkostí vznikajících z vařícího karamelu není jednoduchý, vyžaduje pečlivost i velkou fyzickou sílu. Olesia s Ištvánem se ho naučili na kurzu v Estonsku.

Podívejte se na video, jak se karamelky vyrábějí. Možná vás překvapí, jak náročná práce to je.

Když přijdeme domů, taky voníme cukrem, k tomu ještě hraje hudba, tak je to takový veselý a sladký... Olesia

Výroba drobounkých cukrátek začíná ve velkém nerezovém hrnci, kde vře cukr svařený s vodou. „Teploty se při výrobě karamelu pohybují kolem dvou set stupňů,“ popisuje Ištván Matejča. Ve chvíli, kdy je karamel připravený – tedy uvařený na potřebnou teplotu, přichází podle Ištvána to nejzajímavější: „Přidáváme barvivo a příchutě.“ Když se karamel lije na žulovou desku, má kolem 170 stupňů.

Umělecký koníček, který voní sladce, ale při výrobě pálí! Tak pozor na prsty

Partneři Ištván a Olesia spolu tráví takřka sto procent svého pracovního času. „V podstatě je to celodenní partnerský vztah,“ říká s úsměvem Olesia. „Musím říct, že je to koníček, patří to k umění, mě to baví,“ přiznává Ištván. Jako houslista Šaldova divadla musí při práci s dvousetstupňovým vařícím karamelem dávat pozor na ruce – aby si nespálil prsty. „Proto nosím rukavice, i když každý se musí jednou spálit, a pak už si dá pozor,“ říká.

Cukrové tyče se na závěr nasekají, a tak vzniknou dropsíky, které ukrývají nejrůznější obrázky

Až je cukrová hmota dostatečně obarvená i ochucená, přidává se i kyselina citronová a následuje pečlivé propracování hmoty, ze kterých se co nevidět zrodí desítky, ne-li stovky karamelek. K tomu slouží i na zdi upevněná velká nerezová deska, na ní nerezový hák, kde se cukrová hmota natahuje. Pak už se „sladké těsto“ zpracovává válením a mistři cukrátek do tlustých karamelových válců vpracují i budoucí obrázky.

Dlouhé cukrové pendreky se nasekávají speciální cukrářskou špachtlí na centimetrové bonbonky. „Když přijdeme domů, taky voníme cukrem, k tomu ještě hraje hudba, tak je to takový veselý a sladký,“ uzavírá s úsměvem Olesia Voličková.

Cukrátka z centra Liberce