Skalní reliéfy ukřižování Krista pod Lužickými horami vedly kupce a poutníky starou Žitavskou cestou

První z radvaneckých Kalvárií se nachází u poloroubeného stavení u potoka zhruba uprostřed obce. Tento pískovcový reliéf je barevný, takzvaně pačokovaný vápennou maltou, což odpovídá období baroka. Každý světec má svoji barvu, i když ve venkovském prostředí po staletích oprav to již nemusí zcela odpovídat.

Trochu záhadou zůstává důvod vzniku reliéfu. Podle historika Kamila Podroužka nejsou podobné reliéfy jen v Radvanci či v okolí Sloupu, ale objevují se už od Mělnicka přes Dubou. „Já osobně se domnívám, že to je stará Žitavská cesta z Prahy do Žitavy,“ říká Kamil Podroužek. A jsou o tom i historické zmínky. Sloup ležel na dálkové komunikaci již od středověku. Stará Žitavská cesta byla využívaná do doby, než Kinští v roce 1751 naplánovali novou cestu z Prahy přes Českou Lípu do Rumburku přes nově zakládaný Nový Bor.

Další skalní reliéf Krista se nachází těsně za Radvancem a dnes se na něj díváme dolů do úvozu. Tam totiž vedla původní cesta. Druhý reliéf ukřižování Krista je větší, ale není barevný. „Nejstarší letopočty co jsem tu našel, jsou ze čtyřicátých let 18. století, což docela dobře datuje provoz té cesty,“ míní historik.

Vedle reliéfu je do skály vytesaná kapsa, takzvaná špéra, a ten samý zářez je i na protější skále. Špéry sloužily dříve k přehrazení cesty. „Protože to byla dálková komunikace, něco jako dnešní D1, tak tu cestu bylo nutné tarasit,“ vysvětluje Kamil Podroužek. Tarasení sloužilo nejen k vybírání cel a mýtného, ale také zabraňovalo nebo alespoň zpomalovalo průchod vojsk. Vzhledem k blížící se Prusko-rakouské válce to bylo velmi důležité.

V okolí Radvance ale najdete i řadu dalších drobných památek zasazených do pískovce. A samozřejmě i úchvatný skalní hrad Sloup.